...
 19.11.2009
5
1507 (20)
0
naše nekonečný pohledy bodaj jak dýka z ledu
jak na skřipci se cejtim, jak pod rentgenem, jak v ohni
pro hrdost či snad stud zůstává u pohledů

promluvit upřímě by byl hřích
stejně jako svlíknout se ve společnosti

zahrabali jsme sami sebe
pod hromadu kompů, aut a prachů, mobilů
od narození si kopem hrob pro individualitu
a stáváme se dalšíma, co hrajou tuhle debilitu

svou tvář drsňáka, svý široký gatě,
véčko z prstů - nic z toho do placu nedám
vždyť za tak málo, za tu jedinou oběť
moh bych získat všecho - a co pak?

budu radši sedět jen vedle tebe
ruce pryč od všech, na kterých mi záleží
zavřu svý pravý JÁ a koupim si kurvu
dál budu dělat, že mi jste u prdele
 20.01.2012 00:45
 D_P
Hlavní myšlenka je dokonala - verš vazne - ale k čertu s tim :)
 21.11.2009 14:36
Homér : klidněji? proč?
 21.11.2009 12:26
až ná pár chyb se mi to líbí moc ! ...dobrá myšlenka,konec výbornej ! akorát to -mi jste - mi nejde dobře číst, prohodila bych to ,)
 21.11.2009 10:29
Neboj, já jsem taky někdy nasranej.
 21.11.2009 10:20
Klidněji!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.