|
co to je? úvaha, zamyšlení, deníkovej zápisek? ne není to o mně...nechci, aby to bylo o mně....a i kdyby bylo, nepřiznám si to....
 18.11.2009 3 1317(14) 0 |
Otráveně ukusovala z nedopečenýho sýrovýho toastu a s nevolí do sebe cpala kyselej salát. Vitamíny.
//Prej aby nebyla nemocná//
Stejný. Furt stejný.
Tím nemyslí toast nebo ten pitomej salát.
Připadalo jí hrozně zoufalý, jak s ní - která si zakládala na svý neafektovanosti a originalitě - jak s NÍ zacloumal a pohnul jedinej člověk.
Zatímco vůči ostatním se chovala hrozně tvrdohlavě a nenechala si nic vymluvit, on jí změnil pár gesty aniž stihla sekundová ručička na hodinkách udělat jedinej pohyb.
//A aniž si to on sám uvědomoval.//
Jakoby jí udělal dospělou.
Jakoby přeskočila svý vrstevníky a mohla se už nadšeně bavit se staršíma na téma láska, bolest a manipulace s chlapama.
Připadala si tak děsně nad věcí, když si mlčky zapalovala poslední retko z krabičky, přitom si dodělávala make-up a dočítala ženskej román, co jí půjčila mamka.
A pak si připadala tak děsně slabá, když se proklínala a mezi proudem vlastních slz vzdychala:
"Už nikdy se nechci zamilovat. Nikdy. Do nikoho!"
Trápila tím sebe, rodiče, kamarádky a dalšího chlapa, ale přesto přeze všechno nedokázala neporušit svý přísahy, že na něj nebude prostě myslet, v první minutě snažení.
Tak velká a přitom tak maličká...
Tak silná a přitom tak bezzbraná...
Tak zamilovaná a přitom...?
//Prej aby nebyla nemocná//
Stejný. Furt stejný.
Tím nemyslí toast nebo ten pitomej salát.
Připadalo jí hrozně zoufalý, jak s ní - která si zakládala na svý neafektovanosti a originalitě - jak s NÍ zacloumal a pohnul jedinej člověk.
Zatímco vůči ostatním se chovala hrozně tvrdohlavě a nenechala si nic vymluvit, on jí změnil pár gesty aniž stihla sekundová ručička na hodinkách udělat jedinej pohyb.
//A aniž si to on sám uvědomoval.//
Jakoby jí udělal dospělou.
Jakoby přeskočila svý vrstevníky a mohla se už nadšeně bavit se staršíma na téma láska, bolest a manipulace s chlapama.
Připadala si tak děsně nad věcí, když si mlčky zapalovala poslední retko z krabičky, přitom si dodělávala make-up a dočítala ženskej román, co jí půjčila mamka.
A pak si připadala tak děsně slabá, když se proklínala a mezi proudem vlastních slz vzdychala:
"Už nikdy se nechci zamilovat. Nikdy. Do nikoho!"
Trápila tím sebe, rodiče, kamarádky a dalšího chlapa, ale přesto přeze všechno nedokázala neporušit svý přísahy, že na něj nebude prostě myslet, v první minutě snažení.
Tak velká a přitom tak maličká...
Tak silná a přitom tak bezzbraná...
Tak zamilovaná a přitom...?
09.01.2010 - 09:31Vždycky, když se cítíme jako velký a silný holky, s náma někdo pořádně zatřese... Líbí se mi to, protože to znám, líbí se mi, jak popisuješ obyčejný věci - tak nějak osobně, prostě se mě to dotkne tam, kde má.:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Večeře: sýrový toasty, hnusnej salát a smrtelná dávka beznaděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zbytečnej otazník
Předchozí dílo autora : Tvoje?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
LadyLoba [18], marička [18], JFTWT [14], Meonys [11], slavek [6], Morholt [3], aska [1]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
