|
...při čekání, z dlouhé chvíle, při muzice, večeru zasněženém....
 15.10.2009 3 1953(17) 0 |
Poslední dobou, stříhám ušima...
neuslyším-li kroky Tvý jdoucí
rovnou za nosem, mi před očima...
Svou největší pokorou vroucí
musím Ti děkovat za projev
náklonnosti; lásky nový sev
do Šrámu Srdcového...
Poslední dobou, brečívám,
když hodiny letí a Ty...
nejsi, a sama usínám...
Nesnáším čekání, nesnáším dny
bez Přítele, Kamaráda, Útěchy
s malou škvírkou Potěchy
z projevu napsaného...
neuslyším-li kroky Tvý jdoucí
rovnou za nosem, mi před očima...
Svou největší pokorou vroucí
musím Ti děkovat za projev
náklonnosti; lásky nový sev
do Šrámu Srdcového...
Poslední dobou, brečívám,
když hodiny letí a Ty...
nejsi, a sama usínám...
Nesnáším čekání, nesnáším dny
bez Přítele, Kamaráda, Útěchy
s malou škvírkou Potěchy
z projevu napsaného...
09.01.2010 - 19:57pravda, kouska chuti mi to sebralo, ale možná, že zrovna teď, po té dlouhé době dám něco do kupy....anebo taky možná ne. Koneckonců výsledek uvidíš :)
16.10.2009 - 20:40Hanička
nevím, přijde mi nějaká obyčejná, průměrná... neoslovila mě.. navíc jsem v tom nějak nenašla myšlenku..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední dobou... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ...a venku padal sníh...
Předchozí dílo autora : Bez sloves...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bombardeta [16], Veronica176 [16], anisek989 [15], Marrio [15], Melkor [12], wojta [4], Franni1828Cz [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
