|
|
Beze svědků...
léto zvědavě nahlédlo přes ohradu podzimu
dvě židle odmítly vydat svědectví
a Láska žaluje Slova
(prý ji odmítla vzít do průvodu)
Soudce trpí bezradností
jen obhájce vede řeč:
vzpomeň si Lásko na defilé slov
když rozzářila světla promenád
z ponorné jak řeky příval vod
co zastavil se u kostelních vrat
vzpomeň si, Lásko, to oněměly zvony
i akrobat by propad závrati
římsou jak vznášíš se nad balkony,
těch slov vzpomeň, co význam neztratí
vzpomeň cest do krajů olivy a káv
dráhy asfaltů, jejich bílou čáru,
slova budící dusot od kočičích hlav,
tón noci, vířící na kytaru
jen vzpomeň, Lásko, těch slov bez příkras
jak vepsána jsou do tajných kronik,
je kryly stíny uslzených řas
když blízký se dotknul melancholik
na příslib vzpomínáš, co letěl z hor
v zatmění Saturnových měsíců
to ohněm vášně vzňal se meteor
dopadem ne stovek slov, tisíců….
Obhájce skončil
soudce mlčel
pak Láska stáhla žalobu
dvě židle zívly skřípavým sopránem
a léto se skrylo za ohradu podzimu
Beze svědků...
léto zvědavě nahlédlo přes ohradu podzimu
dvě židle odmítly vydat svědectví
a Láska žaluje Slova
(prý ji odmítla vzít do průvodu)
Soudce trpí bezradností
jen obhájce vede řeč:
vzpomeň si Lásko na defilé slov
když rozzářila světla promenád
z ponorné jak řeky příval vod
co zastavil se u kostelních vrat
vzpomeň si, Lásko, to oněměly zvony
i akrobat by propad závrati
římsou jak vznášíš se nad balkony,
těch slov vzpomeň, co význam neztratí
vzpomeň cest do krajů olivy a káv
dráhy asfaltů, jejich bílou čáru,
slova budící dusot od kočičích hlav,
tón noci, vířící na kytaru
jen vzpomeň, Lásko, těch slov bez příkras
jak vepsána jsou do tajných kronik,
je kryly stíny uslzených řas
když blízký se dotknul melancholik
na příslib vzpomínáš, co letěl z hor
v zatmění Saturnových měsíců
to ohněm vášně vzňal se meteor
dopadem ne stovek slov, tisíců….
Obhájce skončil
soudce mlčel
pak Láska stáhla žalobu
dvě židle zívly skřípavým sopránem
a léto se skrylo za ohradu podzimu
Beze svědků...
Zamila
Kvalitní poezie ... :-)
já kdybych mohla
vepsat stříbrem měsíce
ne sto ale tisíc bodů
tak se ta slova velice
dotkla tam někde vespod
až u základu....
vepsat stříbrem měsíce
ne sto ale tisíc bodů
tak se ta slova velice
dotkla tam někde vespod
až u základu....
nechci být svědkem, ani obžalovaným, už vůbec ne porotou...to by bylo moc smutné....a marné...marné přelíčení..NESMÍ K NĚMU NIKDY DOJÍT...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beze svědků : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Boží bojovníci
Předchozí dílo autora : Tvar koule
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
targumures [17], Martin Dvořák [16], Minela [16], Eshak [15], Kakuzu [14], Lahváč [12], Filip [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

