 30.07.2009 0 1349(5) 0 |
stupeň tajemství, stupeň odvahy a krok od hazardu
stojím na prahu, volnosti tvář obnažuji
kroky za sebou své vlastní slyším, stát se bojím
sebe do pohybu přesvědčuji, krok je nemožný běduji
jedu krajem a myšlenky na Orient stále vnímám
šanci cítím jako cestu jedinou...
nohu ke kroku zvedám, dnes se dobrodruhem stávám...
stojím na prahu, volnosti tvář obnažuji
kroky za sebou své vlastní slyším, stát se bojím
sebe do pohybu přesvědčuji, krok je nemožný běduji
jedu krajem a myšlenky na Orient stále vnímám
šanci cítím jako cestu jedinou...
nohu ke kroku zvedám, dnes se dobrodruhem stávám...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
už jdu.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : bratr vesmír
Předchozí dílo autora : abnormální ale hlavně nemorální
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
