Dívka odjinud

Stojím u tebe a dívám se ti do očí,
říkám si v hlavě krásné věty,
dokola, až hlava se mi z toho točí.
Pokládám k tobě krásné květy.

Byly prázdniny a já byl malý kluk,
plný bláznivých myšlenek a nápadů.
Všechny holky mi byly úplně fuk,
měl jsem okolo sebe spoustu kamarádů.

Stál jsem a ty jsi mne chytla za ruku,
já hezčí dítě jsem snad neviděl,
říkala jsi mi něco francouzky,
a já se před klukama zastyděl.

Od té doby jsi byla pořád se mnou,
já malou sestru najednou jsem měl,
já chodil jsem všude jenom sebou.
Už jsem se ani trochu nestyděl.

Uplynuly léta, z tebe se stala žena,
ze mne muž, který tě miloval.
Stala se chyba, vím jaká je její cena,
už tenkrát jsem toho litoval.

Pořád na tebe vzpomínám, na tvůj smích,
na tvé dlouhé vlasy, na tu malou holčičku.
Uklízím z tvého hrobu napadaný sních,
dívám se na tebe a zapaluji ti další svíčku...