reqiem za tvý srdce.

Zapaspartujeme si naše společný chvíle,
zvedám oči - růžový nebe.

Cejtit se jako v ohrádce,
bejt holka pro „nezávaznej sex“,
/postrádám blízkost/,
usínat nad ránem,
nemít chuť na kafe.

Bojím se zodpovědnosti,
/za nevinnost/
skrz prsty se dívám do tvejch očí.
/Pamatuješ si ještě, jak jsem ti voněla,
když jsme se milovali?
Já jsem to totiž zapomněla./

Rána ztratily veškerou svou poetičnost,
kafe přestalo vonět
a postel je nenaplněná.
/mý tělo s ní./

Vzpomínám si na pár letmejch okamžiků,
na pár orgasmů,
na pár slov.
a pak nic.
ani tvý oči.
/barva?/

Ženskej hlas z nitra muže,
polykáte naše vlastní já
a my zůstáváme ochuzeny
o i d e n t i t u.
/zatracená láska./

... bez i d e n t i t y ...

Slečna dokouřila,
chtěla mě líbat,
nechci.
Přezrálý ostružiny
vetřu jí do kůže.
/i s trny/