přidáno 22.06.2009
hodnoceno 1
čteno 1535(15)
posláno 0
Větrnou poštou
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou

Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají

Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine

Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
přidáno 09.11.2013 - 07:13
Tančila bych do rána...salon úsměvů mě dostal :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Salon úsměvů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Drahoušek podzim a Vincent
Předchozí dílo autora : Dcera dvou dob

» narozeniny
Chancer [18], kubicek123 [18], silkwhi [16], Thomas32 [14], weunka1998 [14], petrstrike [13], Jana Kollinová [12], Kozel Jaroslav [11], MrBowtie [10], Zoufalec [2], Mária [2]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming