|
|
Větrnou poštou
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou
Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají
Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine
Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou
Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají
Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine
Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Salon úsměvů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Drahoušek podzim a Vincent
Předchozí dílo autora : Dcera dvou dob
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chancer [18], kubicek123 [18], silkwhi [16], Thomas32 [14], weunka1998 [14], petrstrike [13], Jana Kollinová [12], Kozel Jaroslav [11], MrBowtie [10], Zoufalec [2], Mária [2]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...

