|
|
Větrnou poštou
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou
Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají
Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine
Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou
Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají
Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine
Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Salon úsměvů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Drahoušek podzim a Vincent
Předchozí dílo autora : Dcera dvou dob
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.

