|
tohle je moje první báseň, takže vítám veškerou kritiku.
|
Proč je tak neúprosný čas?
Jak moc chtěl bych jej zastavit...
Pak až by krátil život zas,
jednou Tě správně oslovit.
Nemít trému a rozpaky,
říci co mé srdce cítí,
že denně stoupám nad mraky,
že nejkrásnější jsi kvítí.
Obdivuji Tvoji hlavu,
zuby, jež koušou kelímky,
že nesnášíš chůzi v davu,
zbožňuji Tvoje výjimky.
Do modrých lagun očí tvých
po hlavě padat každý den
chci, nevím proč mám dusit smích,
vždyť láska je jak divný sen.
Někde v hloubi duše doufám,
že mě snad máš také ráda,
přesto v dlouhých nocích zoufám
z mdlé pozice kamaráda.
Jak moc chtěl bych jej zastavit...
Pak až by krátil život zas,
jednou Tě správně oslovit.
Nemít trému a rozpaky,
říci co mé srdce cítí,
že denně stoupám nad mraky,
že nejkrásnější jsi kvítí.
Obdivuji Tvoji hlavu,
zuby, jež koušou kelímky,
že nesnášíš chůzi v davu,
zbožňuji Tvoje výjimky.
Do modrých lagun očí tvých
po hlavě padat každý den
chci, nevím proč mám dusit smích,
vždyť láska je jak divný sen.
Někde v hloubi duše doufám,
že mě snad máš také ráda,
přesto v dlouhých nocích zoufám
z mdlé pozice kamaráda.
24.11.2011 20:36
vůbec bych netipovala, že to je tvoje první báseň! Opravdu dobrá ;) ten konec mě úplně dostal.....
31.05.2009 22:14
nejvíc...zuby, jež koušou kelímky, nevím proč, ale něco mi to připomíná a přijde mi to děsně roztomilý, na první básničku mooc hezký;)
31.05.2009 21:43
mě se líbí..když je první tak o to ještě víc....jen tak dál..a bude to čím dál lepší...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.