|
Další romantický úlet...
 29.05.2009 2086(18) 0 |
Touha je plamínek v tvých očích,
touha je zrychlený náš dech,
postava, kterou jsem si očíh´,
jen zjevila ses v těchto zdech!
Touha je ruka, která hladí
tvé tělo, teď již bez šatů,
touha jsou křivky, které ladí
se sny mých osamělých dnů...
Touha je to, co nyní cítím,
když Luna pluje nad námi,
motýlek, kterého si chytím,
když na dosah tu létá mi!
Ty jsi má touha, tebe chci jen,
za nic tě, lásko, nepustím!
S tebou chci prožít každičký den,
vášnivé noci mezi tím...
touha je zrychlený náš dech,
postava, kterou jsem si očíh´,
jen zjevila ses v těchto zdech!
Touha je ruka, která hladí
tvé tělo, teď již bez šatů,
touha jsou křivky, které ladí
se sny mých osamělých dnů...
Touha je to, co nyní cítím,
když Luna pluje nad námi,
motýlek, kterého si chytím,
když na dosah tu létá mi!
Ty jsi má touha, tebe chci jen,
za nic tě, lásko, nepustím!
S tebou chci prožít každičký den,
vášnivé noci mezi tím...
Komentáře zakázány autorem díla.
Touha je plamínek v Tvých očích! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
Následující dílo autora : Pohled, ve kterém kvetou růže
Předchozí dílo autora : Kabátek z červánků noc odmítla si vzíti...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Boleslava [18], Lilith [18], Sokolička [18], rakůvka [14], Pollux Troy [7], helenato [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
