|
Malý úsek z mojí nereality.
|
Zase je tu volno. Připadám si vygumovaná. Třeba se to spraví, až si vzpomenu, jak jsme vloni slavili Vánoce. Nyní jsem na cestě, někam. Nedokážu vyjádřit, zda se těším, či ne, až zdálky zahlédnu svou pratetu. Na hlavě klobouček, jako z doby Amose Komenského. Přichází podzim. Je jaro. Budu mít medvídka. Malého plyšového medvídka, který se mnou...bude se mnou vždy všude. Už teď se mi po něm stýská.
27.05.2009 00:00
co takhle rozvest? pokracovat dale? takhle to vubec nic nerika... je to jen pro tebe... ale ja se skrze to k tobe dostat nemuzu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.