|
Malý úsek z mojí nereality.
 26.05.2009 2 1191(10) 0 |
Zase je tu volno. Připadám si vygumovaná. Třeba se to spraví, až si vzpomenu, jak jsme vloni slavili Vánoce. Nyní jsem na cestě, někam. Nedokážu vyjádřit, zda se těším, či ne, až zdálky zahlédnu svou pratetu. Na hlavě klobouček, jako z doby Amose Komenského. Přichází podzim. Je jaro. Budu mít medvídka. Malého plyšového medvídka, který se mnou...bude se mnou vždy všude. Už teď se mi po něm stýská.
27.05.2009 - 00:00co takhle rozvest? pokracovat dale? takhle to vubec nic nerika... je to jen pro tebe... ale ja se skrze to k tobe dostat nemuzu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krepový papír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Fuori dal mondo
Předchozí dílo autora : nervy, žáby a bouřka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lea Aura [16]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Delivery :Mám ráda její názory. Mám ráda její tvorbu. Kdysi jsme si hodně psaly.. a přestože jsem ji nikdy neznala.... říkaly jsme si různý věci... myslím, že bude hodně... hodně...dobrej člověk ;)
