Malý úsek z mojí nereality.
přidáno 26.05.2009
hodnoceno 2
čteno 1191(10)
posláno 0
Zase je tu volno. Připadám si vygumovaná. Třeba se to spraví, až si vzpomenu, jak jsme vloni slavili Vánoce. Nyní jsem na cestě, někam. Nedokážu vyjádřit, zda se těším, či ne, až zdálky zahlédnu svou pratetu. Na hlavě klobouček, jako z doby Amose Komenského. Přichází podzim. Je jaro. Budu mít medvídka. Malého plyšového medvídka, který se mnou...bude se mnou vždy všude. Už teď se mi po něm stýská.
přidáno 27.05.2009 - 00:00
co takhle rozvest? pokracovat dale? takhle to vubec nic nerika... je to jen pro tebe... ale ja se skrze to k tobe dostat nemuzu...
přidáno 26.05.2009 - 21:04
je to prostě...zvláštní
připomíná mi to Nauku o snech...(:

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krepový papír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Fuori dal mondo
Předchozí dílo autora : nervy, žáby a bouřka

» narozeniny
Lea Aura [16]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Delivery :
Mám ráda její názory. Mám ráda její tvorbu. Kdysi jsme si hodně psaly.. a přestože jsem ji nikdy neznala.... říkaly jsme si různý věci... myslím, že bude hodně... hodně...dobrej člověk ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming