|
Malý úsek z mojí nereality.
 26.05.2009 2 1287(10) 0 |
Zase je tu volno. Připadám si vygumovaná. Třeba se to spraví, až si vzpomenu, jak jsme vloni slavili Vánoce. Nyní jsem na cestě, někam. Nedokážu vyjádřit, zda se těším, či ne, až zdálky zahlédnu svou pratetu. Na hlavě klobouček, jako z doby Amose Komenského. Přichází podzim. Je jaro. Budu mít medvídka. Malého plyšového medvídka, který se mnou...bude se mnou vždy všude. Už teď se mi po něm stýská.
27.05.2009 - 00:00co takhle rozvest? pokracovat dale? takhle to vubec nic nerika... je to jen pro tebe... ale ja se skrze to k tobe dostat nemuzu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krepový papír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Fuori dal mondo
Předchozí dílo autora : nervy, žáby a bouřka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čárka [16], AničkaM [15], dixy [14], Amálie [8], Cinderella [5], marie_magdalena [2]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o veronika :veru.. nemam slov. sqela holka. vzdycky me nejvic podrzi. nikdy bych neverila, ze muzu mit rada nekoho, koho znam z netu. a jeji tvorba? ctete ctete ctete! rozhodne to stoji za to! ;):-)*
