Kolenová báseň. Tzn. báseň psaná na kolenou, pod rouškou tmy.
slavně jak kapela zhasínám svělo,
sám mezi hudebními nástroji

chce se mi zpívat, dokud čas je
za pár let už nebude žádný

čas

přijď serafíne, serafíno
rozsviť, jestli se máš ráda
a sviť jako sada bílých svící

my hyperborejci,
viď

tak sami, tak sami
s vteřinami
jako ukazatel na cestě
hvězda v alobalu
náhodná událost
automobilové neštěstí
ty
má zběsilá postel
žádný bezpečnostní pás
 06.01.2012 12:11
 D_P
Homér: A to já se tu musím trošku Homérovi postaviti na odpor... neb... jak už je to tu trošku známo jsem zastáncem vázaného verše. Neb zrovna zde nemohu říci že by mi daná volnost vadila.. jen rytmus mě jaksi pokulhává
 25.05.2009 09:17
Takovýto styl je mi blízký, žádný tebe, nebe, sebe, jebe

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.