Ve chvíli, kdy pro mě svět nic neznamenal, ve chvíli kdy mi tlukot vlastního srdce vadil více než můj smutek...
 14.04.2009
1
1487 (12)
0
Jo pohoupat se na špagátu
a z výšky vidět svět
navždy z lásky vzdát se kabátu
a k tichému nekonečnému spánku spět

Toť můj úděl tady je
přestávám už dýchat dál
srdce rozervané už dosluhuje
a já tiše umírám
 14.04.2009 20:34
Je z nitra Tvého vyrvána,
zní mi jako Nirvána

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.