Ve chvíli, kdy pro mě svět nic neznamenal, ve chvíli kdy mi tlukot vlastního srdce vadil více než můj smutek...
přidáno 14.04.2009
hodnoceno 1
čteno 1275(12)
posláno 0
Jo pohoupat se na špagátu
a z výšky vidět svět
navždy z lásky vzdát se kabátu
a k tichému nekonečnému spánku spět

Toť můj úděl tady je
přestávám už dýchat dál
srdce rozervané už dosluhuje
a já tiše umírám
přidáno 14.04.2009 - 20:34
Je z nitra Tvého vyrvána,
zní mi jako Nirvána

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední konec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dál

» narozeniny
Syanidi [17], Homér [17], Brida [15], Naku [14], tea willow [14], wolf211 [14], medvidek.fbi [13], ErraticInferno [9], stepanka [8], gamp71 [7], Gora [3]
» řekli o sobě
derrry řekla o Nikytu :
Moc ráda ji čtu a moc ráda s ní prohodím občas pár písmenek mejlem. Chytrá holka s hlavou v oblacích a nohama na zemi. :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming