***

Jestli dnes přijdeš domů, nech mi na záznamníku
Dlouhou a marnou větu z rozpitých otazníků

Jestli dnes půjdu městem, za každým tmavým rohem
Napíšu do výlohy, že musím mluvit s Bohem

A budou na mě koukat, budou se se hrozně divit
Jak se mi ruka třese, jak jsou ty slova křivý

V kapesním zrcátku vidím svou tvář tak bledou
A v kalužích se shlíží Orion s Andromedou

Oběma rukama se opřu o dláždění
Zkusím to jako oni, třeba se něco změní

Jestli mě, lásko, vidíš - na ulici a v kleče
Slyš moji dlouhou zprávu z malých dešt´ových teček