09.03.2009
8
2619 (32)
0
Zapomínám,
jak bylo lehké dělit se o přítomnost s tebou.

Jediné uznávám -
že sílu písně nevyvážím zlatem.

Kdyby ti ruce sťali,
stejně prý ucítíš, jak v zimě zebou.
Hloupé je bát se smrti,
nadmíru pošetilé...

Moudré je stát se katem.
 13.03.2009 17:28
A mě se líbí konec. ALe jinak souhlas se Sokoličkou.
 11.03.2009 16:55
Zapomínám,
jak bylo lehké dělit se o přítomnost s tebou.

V tom je tolik... Tak strašně moc citu... Víc, než ve stovce slov a přirovnání. Líbí se mi ta jednoduchost básně, nepářeš se s tím. A je to dobře. Má to sílu. Jedna z nejlepších, co jsem od tebe četla, fakt mě zasáhla.
 10.03.2009 14:42
Zapomínám jak je složité,
vytknou tobě jedinou věc,
básně písně prožité,
čtu je ráda a přec:
Mám z nich ZVLÁŠTNÍ ale krásný pocit...
Už přece víš, že můj úsměv rozzáříš, tak čím mě ještě překvapíš?
 10.03.2009 12:28
atomovej spad
i kat už pad
 10.03.2009 06:36
hooooodně dobré.... !!
 09.03.2009 20:38
//Kdyby ti ruce sťali,
stejně prý ucítíš, jak v zimě zebou.//
tohle je dobrý
 09.03.2009 18:14
zajímavá je myšlenka.. krásný
 09.03.2009 18:01
tak zajimava basncika.
hodne se mi libi ta prvni veta..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.