Vzpoura exkrementů

Už jdou, kupředu, levá,
vzdorně bublají střeva
a větry do praporců dují,
odhodlaní vychází ze slují.

Z pozadí jen chvilku visí,
pak střemhlav hup do mísy,
rychle plavat skrz kanál,
aby nepřítel se nenadál.

Jak se tak dnové líně vlečou,
proudem řeky již svorně tečou,
na rtech s bojovnou písničkou,
hlavně dobře proplout čističkou.

Lehká bríza vane od moří,
kde Páchnoucí zástupy tvoří,
ten závan se ti vpíjí do kůže,
kolíček na nos sotva pomůže.

Lidé v panice z domů prchají,
když masy se do pohybu dají,
těžké je zabránit jim v pochodu
pro jejich vytouženou svobodu.

Modrá planeta nám teď hnědne,
z dáli slyším čísi hlasy bědné:
Tak aby jste to všichni věděli,
svět je stejně dávno v prdeli!