 03.03.2009 2 909(8) 0 |
Kráčel jsem a oči se dívaly
Jen tak bloumal jsem
V tichu větru slyšel jsem
Tebe i sebe…
Ležel jsem a oči se dívaly
Jen tak odpočíval jsem
Ve tmě noci viděl jsem
Tebe i sebe…
Je večer, nikde nechodím, neležím
Je tma, je i světlo
Je ticho, je i hluk
Je všechno, jen vzpomínky nejsou
Nezažili jsme se, nepotkali jsme se…
Zítra se však potkáme…
Tak přijď a plány nech hluboko.
My pohledem se nasytíme
Tedy dnes, krásné sny…
Jen tak bloumal jsem
V tichu větru slyšel jsem
Tebe i sebe…
Ležel jsem a oči se dívaly
Jen tak odpočíval jsem
Ve tmě noci viděl jsem
Tebe i sebe…
Je večer, nikde nechodím, neležím
Je tma, je i světlo
Je ticho, je i hluk
Je všechno, jen vzpomínky nejsou
Nezažili jsme se, nepotkali jsme se…
Zítra se však potkáme…
Tak přijď a plány nech hluboko.
My pohledem se nasytíme
Tedy dnes, krásné sny…
07.03.2009 - 03:05Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zimní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 3:15 nad ránem
Předchozí dílo autora : zamyšlení
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
HomecomingQueen» narozeniny
Stavitel mostu přes Rubikon [13], Oky [9], Kersty [8], Maneo [8], Můra Lukáš [7], tomiho82 [6], Dodola [4]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
