|
...
 01.03.2009 6 1431(26) 0 |
uz svita
chovas se pasivne
rozlisujes jen na pravdu
a mlceni.
me obklopuje vsechna minulost
lezu z postele do postele
kradu lidem myslenky
a pak si z nich delam svuj
dokonale nedokonalej
svet
plnej bolesti
a krasy.
na stene par fotek
svyho mizernyho zivota
poskladany
na zaklade
a s o c i a c e
dnes mi nelzi
brezen byl nas mesic
a pro tebe to vubec nic
neznamena.
ja se s tim neumim
smirit.
vsechno kolem se toci
sedim uprostred velky mistnosti
na zdech visej
kousky dusi
ktery me pozorujou.
.
uz svita
chovas se pasivne
rozlisujes jen na pravdu
a mlceni.
me obklopuje vsechna minulost
lezu z postele do postele
kradu lidem myslenky
a pak si z nich delam svuj
dokonale nedokonalej
svet
plnej bolesti
a krasy.
na stene par fotek
svyho mizernyho zivota
poskladany
na zaklade
a s o c i a c e
dnes mi nelzi
brezen byl nas mesic
a pro tebe to vubec nic
neznamena.
ja se s tim neumim
smirit.
vsechno kolem se toci
sedim uprostred velky mistnosti
na zdech visej
kousky dusi
ktery me pozorujou.
.
uz svita
02.03.2009 - 21:42Neskousnu ten začátek rozlišuješ na pravdu...nevypadlo ti tam slovo? Nebo to mělo být takhle? Jinak typicky tvoje.
01.03.2009 - 20:38uz svita...ze by nadeje na konci nebo konec noci - konec sneni...ted sou tvy basne vsechny velky zpovedi a to je dobre...rekla bych ze se hledas, ze neco hledas...to se m i libi vzdycky..je to dulezity...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
kousky dusi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : hledani davu ve mne
Předchozí dílo autora : let's the love continue
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [16], Sluníčková [5]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
