 25.02.2009 0 1161(11) 0 |
Sedíme proti sobě
Lásku propíráme
Sedíme vedle sebe
Lásku zapíráme
Sedíme každý sám
Životem osud nese tajemství nám
Oči vidí, uši slyší,
Srdce pláče, duše prosí
Kroky se vzdalují,
další den s nadějí vítáme
kroky se blíží
náruč se neotvírá
jsme u sebe a „Sedíme proti sobě …“
Lásku propíráme
Sedíme vedle sebe
Lásku zapíráme
Sedíme každý sám
Životem osud nese tajemství nám
Oči vidí, uši slyší,
Srdce pláče, duše prosí
Kroky se vzdalují,
další den s nadějí vítáme
kroky se blíží
náruč se neotvírá
jsme u sebe a „Sedíme proti sobě …“
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odpověď… ??? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ;-)
Předchozí dílo autora : Otec, otci …?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
targumures [16], Martin Dvořák [15], Minela [15], Eshak [14], Kakuzu [13], Lahváč [11], Filip [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
