Přežalostný valentýnský chór.

Už zase rozevíráš své nohy,
chceš po mně skutky nevšední,
marně prosím, vzývám bohy,
v slzách tone přání poslední.

Zkouším kličky, zkouším háčky,
marné jsou však mé vytáčky,
no tak přestaň, moje drahá,
nevidíš, že úd se zdráhá.

Sotva uzřím tvůj černý klín,
do očí mi padne hrůzy stín,
dnes se mi nechce souložit,
nechceš to raději odložit?

Marně se na zadní staví
ten můj chlapec rudohlavý,
tuším, že mě proklíná,
když ho sunu do klína.

Snad to oba přežijeme,
potom spolu popijeme,
s lahví lahodného vína
tak oslavíme Valentýna.