Laska je laska

Tam někde na dně mého svědomí,
najdu tebe sladce spící,
v očích máš jiskru mrazivou
a v rukou zábrany ještě tlící.

Z váhavosti spadne opona
a chutě trochu dohoní,
pak tělo mé se nad tebe,
toužebně lásko nakloní.

Ze skutků dělám záplaty
a hledám cestu schůdnou,
nechci už stávat za vraty ,
s kyticí růží a prosbou vlídnou.

Nemohu bez tebe drahá žít,
cítím se jak ohlodaná kost!
Chceš-li si moji lásku vzít,
tak v srdci jí mám víc než dost!