Jak chutná život

Ptáte se, jak život chutná.
Radosti i srdce smutná.
To těžko říct
a mnohem víc,
když odpověď je nutná.

Teď mluvit bude smutný splín,
co háže na nás tisíc vin.
Ten každý zná,
když plápolá
a v naší duši roste stín.

Náš život mnohé předstírá.
Zrak přeludy nám zastírá
ten temný plášť.
A silnou zášť
pak do srdce nám zatíná.

S tím se musíš rychle smířit.
Mocní budou klamem hýřit,
by vládli dál.
A kdo se bál
musí nyní klamy šířit.

A do očí ti budou lhát,
že to jsi chtěl a máš se kát
za zlé činy
a své viny.
Pak bezcitně se budou smát.

Srdce zlomit občas musíš.
Své i cizí žalem dusíš.
Co láska zlá
ti namíchá
a co všechno tvrdě zkusíš.

Že člověk lidem míchá jed.
Že pušky hodlá nabíjet.
Tak s tim se smiř.
Ty dobře víš,
že člověk dál chce zabíjet.

Teď promluví k nám radost zas,
jež v žití vidí mnoho krás,
co malé jsou.
Však neujdou
těm, co v očích sídlí jas.

Ta lásku vidí nádhernou,
pod zářnou noční lucernou.
Tam rozkvétá.
Pak odlétá
a hoří silou nezměrnou.

A v krvi vidí touhu žít.
Na polích chce ječmen sít.
A city své
tak nádherné
chce ve svém srdci dálé mít.

Chce lidem svojí radost dát
a do nocí chce tancovat.
Pak její smích,
jak ve snech mých,
se dlouho bude radovat.

Pak o přátelství zpívat sní
s důvěrou jenž roste v ní.
Pak řeči vést
za záře hvězd,
Tak dlouho než se rozední.

Vždyť život žít se vyplatí.
Na kráse nikdy neztratí.
A všechno zlé
a nedobré
jeho smysl nezhatí.


E