přidáno 13.01.2009
hodnoceno 6
čteno 1692(16)
posláno 0
Jak si kdo ztroskotá ....
... tak si i umře ...


.

Trosečník mává sukovicí
opovaž se mě zachránit,
spojil svůj život s poběhlicí
s chimérou dneska sdílí byt.

Milují svoje trosky,
života nenasytný hlad,
fušku dá totiž stejnou,
doplout …,
… … či ztroskotat …

*

.

------------------------------------------

*

Comment Marfušce ... dílo "Funus" ...

*

.
přidáno 04.05.2025 - 18:26
Zajímavý úhel pohledu ... Ten co družku nemá žádnou možná trochu závidí
přidáno 24.01.2009 - 15:32
Mě se moc líbí úvodní dva řádky, ty bych tesala do kamene. Báseň moc hezká, málo slovy hodně řečeného. Líbí
přidáno 23.01.2009 - 13:19
Je osobitá a má svůj spád...:) pěkné
přidáno 13.01.2009 - 22:20
taky neznám cestu ke tvým básním, a jsem vždy potěšen, když osud některou nastrčí. Protož číselně dávám buď 100 nebo nic, tak snad rozchodíš to mé hodnocení.
přidáno 13.01.2009 - 21:49
bohuzel sem te uz dlouho necetla ... a ted nejak nevim, jak si k tvejm basnim najit cestu... obzvlast, kdyz sou to komenty k jinym basnim, ktery sem ani necetla...

porad se mi to hrozne libi, ale zaroven je to pro me tak nejak uuuplne cizi...
přidáno 13.01.2009 - 15:54
To tady zrovna vidím na liteřře :) Líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak si kdo ztroskotá .... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Once upon a time ...

» narozeniny
Majjja225 [17]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming