O dvou chlapech před smrtí.
přidáno 29.12.2008
hodnoceno 1
čteno 1299(25)
posláno 0
      Kolt se roztočil a oni byli dva muži v bezvýchodné situaci. Sedí u stolu naproti sobě, po čele stékají kapičky potu. Vyzáblejší muž jménem Jack, muž ve středním věku s umaštěnýma blond vlasy slepenýma do pramínků a s nedbalým strništěm na tváři. Na proti roztřesený mladík s krátkým sestřihem, tak že bylo jasně vidět rysy jeho lebky, propadlé oči a po tváři červené boláky. Byl známy pod přezdívkou Fret. Fret byl závislý na heroinu, peníze na dávky sháněl různými krádežemi a příležitostnými prácemi. Neměl žádné příbuzenstvo, kdysi žil se svým bratrem, ale ten se předávkoval. Oproti němu Jack žil spořádány život se svou manželkou a malou dcerou, pracoval v továrně kterou zavřeli a ocitl se bez zaměstnání a finanční krizi.
      Byli to dva úplně odlišní lidé a přitom je jedna věc spojovala. Půjčka od Markýze, známý mafián, který poskytoval půjčky s nevýhodnými úroky, ale byl jediný, kdo poskytl peníze okamžitě bez jakýchkoli otázek.
      Kdo nesplatil dluh do určeného data, Markýz jednoduše vyslal své dva nejlepší chlapy, aby provinilce přivedli. Nikdo se nepokoušel vzdorovat, z chlapů šel strach jen, když na ně někdo pohledl. Jeden vysoký víc jak dva metry s úplně vyholenou hlavou a druhý s ošklivou jizvou přes levé oko.
      Atak se ocitli Jack i Fret před Markýzem s nezaplaceným dluhem.
      "Ještě dnes bude jednomu z vás dluh odpuštěn," řekl Markýz, "jeden ale dnes už nikam nepůjde, zaplatí za dluh obou svým životem."
      Oba dva zcepeněli a snažili si v hlavě srovnat to co zrovna Markýz řekl.
      "Který z vás bude ten šťastný a odejde domu zpátky žít svůj mizerný život, rozhodne vaše štěstí a snad i osud. Ruská ruleta, už jste určitě o tom slyšeli pánové. Pojďte pánové a radím vám, ať jdete dobrovolně, jinak se o vás postarají moji hoši." Markýz domluvil a otočil se na odchod k dveřím. Jack i Ftret vstali a šli dobrovolně, neměli chuť se dostat znovu do rukou těch dvou posluhovačů co je přivedli.
      A tak sedí u mahagonového stolu, čely k sobě a čekají, který bude mít to štěstí. Vedle stolu Markýz, s stříbrným koltem, kterému se ještě točil bubínek s jedním nábojem.
      "Ty, Frete, budeš začínat," tichým a vzrušeným hlasem řekl Markýz a položil před Freta kolt.
      Fretovi se zastavilo srdce i dech. Určitě je tam ten pravý a můj mozek se tu rozmázne na zem, prolétlo mu hlavou a pomalu natahoval ruku po koltu. Ruka se mu třásla víc jak po třetím dnu abstinováni a že jich zažil. Jednou byl na tom tak zle, že šel rovnou do parku za bílého dne a okrad první osobu co potkal, aby si mohl koupit dávku. Tu smůlu měla nějaká žena s bílýma vlasama a vrásčitou tváři, nejspíš důchodkyně, určitě důchodkyně.
      Uchopil kolt a Fret při tom cítil jak je studený. Smrt je prý chladná a ten kolt je chladný. Ten kolt je moje smrt. Jack bez mrknutí pozoroval a svíral se mu žaludek napjetím.
      Když zvedal zbraň, na okamžik zahlédl v ní svůj odraz. Musel si jí přiložit přímo na spánek, aby trochu nabrala stability a netřásla se s jeho rukou. Znovu ucítil ten chlad. Při teto poloze ruky Fretovi sjel rukáv trika bliž k rameni a odhalil tak vpichy po jehlách. Jack si jich okamžitě všiml a nijak moc ho nepřekvapily, vypadaly jako miniaturní oči, oči které ho teď pozorují, desítky očí.
      Fret zavřel své oči, po spánku kolem hlavně mu stekla kapka potu a ozvalo se cvaknuti. Žádný výstřel.
      "Zábava se nám pěkně rozjela," smál se Markýz a vyrval Fretovi kolt z ruky, odklopil bubínek s nábojem, roztočil ho a zavřel. "Uvidíme jaké šesti máš ty Jacku," a položil vedle něj kolt.
      Teď to byl Jack, komu se zastavilo srdce. Prosebně se podíval na Markýze, ten ho pobízel pohledem. Ruka se mu tolik netřásla jak Fretovi, uchopil zbraň a pomalu zvedal. Zdála se mu těžká, nikdy předtím nedržel v ruce opravdovou pistoli.
      podíval se na Freta, ten ho pozoroval, rukáv se mu nespustil zpátky, takže ho pozorovaly i ty desítky malinkatých očí.
      Vzpomněl si jak se jednou smála jeho dcerka, když ji byly čtyři roky, tomu už je rok, smála se šnekovi a jeho malým očím na tykadlech. Měla bys vidět jaké male očka má tady pán na rukou, to už by ses asi tak nesmála, obraz jeho dcery mu vymizel z mysli a rychle přiložil hlaveň k spánku, víčky ani nemrkl a zmáčkl.
      Cvak.
      bubínek se na prázdno přetočil. Ani tentokrát výstřel nevyšel.
      Jack si s úlevou oddychl a pohotově podal kolt Markýzovi.
      Markýz byl celý rozzářeny, očividně ho to fascinovalo a vyrušovalo. "Druhé kolo pánové, doufám, že i tohle bude takhle zajímavé a napínavé, nerad bych přišel o zábavu na dnešní noc," přetočil bubínek a položil před Freta.
      Fret úplně ztratil barvu pleti, bylo mu hrozně zle, zvratky mu zaplnily krk, ale nemohl se vyzvracet, určitě by dostal za to par ran od těch dvou goril za Markýzem. Polkl a snažil se donutit sáhnout pro zbraň, ruka ho neposlouchala.
      "Ale no tak, snad to nechceš vzdát," pobízel ho Markýz.
      Tak jako tak určitě zemřu, uvědomil si a vzal pistol do ruky. Střetl se s Jackem pohledem, do dneška ho vůbec naznal, ale v jeho očích poznal nějaký náznak, jako by mu chtěl něco říct. Jackovy oči malinko kmitaly do strany. Fret si toho přestal všímat, silou zavřel víčka, vycenil zaťatě zuby a zmáčkl spoušť.
      Opět se ozvalo tiché cvaknutí. Fret pocítil teplo v rozkroku, pomočil se. Trochu se začervenal a položil zbraň na stul.
      "Výborně," radoval se Markýz. Toho že se Fret pomočil, si asi nevšiml, neřekl o tom ani slovo. Markýz připravil kolt na další tah a položil před Jacka.
      Jack vytřeštil oči na Freta, rychlým chvatem vzal kolt ze stolu a namířil na jednoho z urostlých chlapíků. Fretovi okamžitě došlo, co mu chtěl Jack naznačit, zbláznil se, kdyby měl v sobě ještě nějaké tekutiny, určitě se pomočí znovu.
      Jack s namířeným koltem zmáčkl spoušť, ale žádná rána nevyšla. Markýz i jeho dva společníci ustoupili s vyděšeným výrazem o krok dozadu. Plešou, na kterého Jack zamířil, zareagoval jako první a vytáhnul zbraň z pod svého saka. Mezitím druhý s jizvou přes oko ustupoval na bok.
      Jack znovu stiskl spoušť, rukou mu škublo a prošel jí mravenčivý pocit. Tentokrát kolt nezklamal a rána vyšla. Rána šla vysoko, nepočítal s takovým odporem, ani nemohl, nikdy předtím nestřílel. Plešoun byl však dost vysoký na to, aby kulku chytil. Proletěla mu rovnou středem krku přes hrtan, z něj vytryskl proud krve a z rány visely kousky roztrženého masa. Reflexivně se chytil oběma rukama za ránu, ve snaze udržet vše na svém místě. Přes prsty mu prosakovala krev, stékala po jeho tělu na zem. Dlouho se na nohou neudržel a svalil se rovnou do kaluže své vlastní krve.
      Muž s jizvou přes oko strnul a bez mrknuti hleděl na Jacka. Ten už mířil přímo na něj, ale v moment, kdy byl připraven vystřelit, Jackovi došlo, že v koltu byl pouze jeden náboj a ten už svou práci splnil.
      Fret ve všem tom zmatku zapomněl na pomočené kalhoty, jeho instinkty pracovaly automaticky. Vymrštil stůl po muži s jizvou, v tu chvíli měl v pažích obrovskou sílu, stůl letěl vzduchem přímo na svůj cíl. Fret se otočil ještě pro svoji židli, uchopil ji pevně, zvedl nad hlavu a zazněl výstřel.
      Před Fretem stál Markýz, v ruce zbraň, z které pomalu stoupal kouř, kroutil se jak tanečnice. Jack ve snaze zneškodnit Markýze vrhl po něm kolt, trefil se rovnou do jeho zápěstí, které povolilo a upustil zbraň. S dopadem vyšla další rána, nebyla však z Markýzové zbraně, ale od zjizveného chlapa. Jackovi se mezi očima objevila dírka, z které vystříkla krev s kousky mozku, dostal čistou ránu do hlavy. Okamžitě se svalil na zem, byl mrtvý dřív než dopadl.
      Freta rána mrštila na zeď, jak by byl kus hadru, hadr vymáchaný v moči. Pomalu se sesouval po zdi na zem, s rukou přitlačenou na ráně, dýchal ztěžka, v břiše ho pálilo, jakoby si chtěl někdo uvnitř posvítit sirkami. „Takže smrt není chladná, pálí“, zachroptěl Fret a z úst se mu pustil čůrček krve. Něco mu zastínilo tvář, ze všech sil pozvedl hlavu, aby se podíval, šlo to ztěžka, neměl už žádnou sílu.
      Nad Fretem stál Markýz, roztrhané sako, rozcuchaný, vypadal jak po divokém souboji s býkem. Markýz namířil na Freta a rozloučil se, „hra skončila.“ Fret se ještě stihl zašklebit, bylo vidět jeho nažloutlé zuby pokryté hustě rudou krví.
      Vyšla poslední rána.

přidáno 12.12.2014 - 19:13
Zajímavé.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smrt : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dům Luwdyových
Předchozí dílo autora : Pravá

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Miňko, shane, štiler
» narozeniny
Monsignore [13], Edit [9], Jekaterina [6]
» řekli o sobě
Singularis řekla o BorůvkaB :
Inteligentní a zajímavá autorka. Škoda, že píše hlavně básně. I když někdy nedomyslí všechny souvislosti, její próza má hlavu a patu a dobře se čte. Z jejích zápisků doporučuji "Černá a černobílá".
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku