Spojeni drátem

PrimaDen:
Jak jen to, sakra, děláš, že pár slůvky nastolíš takovou něžnou atmosféru? A člověk má pak sám chuť si zablbnout a psát jen něžně a ve verších...;o)

A já si přeji častokrát
jen k Tobě, drahá, žhavit drát,
brnkat na srdeční Tvé struny
jak jen syn mého otce umí,

slyšet zas v akustickém tichu
zvonit rolničky Tvého smíchu,
nevnímat, kterak plyne čas,
jen Tobě naslouchati zas...♥
********************************************
Teď, v nové éře mobilů,
kdy lze si obratem i psát,
objevím básnickou žílu
a budu něžně veršovat.

Pro Tebe poetou se stanu,
jak Mácha i Keats budu psát
a ve svém díle neustanu
co budu žít a milovat...;o)

děkuji . děkuji, děkuji:-))

...krásná, moc se mi líbí :-))

příjemné dílko :)

To je opravdu milé hýčkání

aspoň budu zase čistá,
pro zápach tu není místa:-))))))
dík:-)

až v potůčku si smáčíš nožky,
nezapomeň na ponožky:-)))
(sundat si je!!!)