|
|
Propast mrtvých srdcí
Stojíš nad propastí
Odhazuješ moje city
Já se nevzdávám
Stále ti nosím nové
Až se srdce vyčerpá
Odhodíš mě k nim
Polámaným citům
Do propasti mrtvých srdcí
Stojíš nad propastí
Odhazuješ moje city
Já se nevzdávám
Stále ti nosím nové
Až se srdce vyčerpá
Odhodíš mě k nim
Polámaným citům
Do propasti mrtvých srdcí
bolestné to sice je... ale zpracování je bohužel tak obyčejné, že to všechno zaniká...
Velice poetické... možná by této básni neškodilo trochu delší zpracování, ale jako momentka je to pěkné... dlouho jsem nenarazil na někoho, u koho by mě zaujala tři díla po sobě... =)...
Díky za komentář, lepší je spřerážet srdce, nežli ruce :-) Ale je to o důkazech lásky, které stále někomu přinášíme, nikoliv o "opovrhování". Po každém důkazu přichází další a další.
S každým odhozeným citem odhazuješ mužství.Nedovol nikomu aby opovrhoval tvými city.!A odhazovat do propasti,to bych se prala a to jsem žena ruce bych mu zpřerážela!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Propast mrtvých srdcí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Panence makové
Předchozí dílo autora : Čas
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čertíček24 [18], Regnator [18], vanHorn [15], karanek [13]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

