Nevím, jestli je to povídka, spíš vyjádření momentálních pocitů...
přidáno 29.10.2007
hodnoceno 2
čteno 533(12)
posláno 0
„Proč láska bolí?“ ptám se. A ty neodpovídáš. Ostatně jako vždycky. Už jsem si na to zvykla. Co mám dělat, abys mě konečně začal vnímat? A má to vůbec cenu? Má cenu ti psát, má cenu se o něco snažit? Nevím. Už dlouho o tom přemýšlím a pořád jsem k ničemu nedospěla. Připadá mi, že jsem uvízla někde ve vzduchoprázdnu. Vzpomínáš, když jsme se poprvé setkali? Je to už víc jak tři roky. A od té doby…? Nic. Vůbec nic… Neměla jsem chtít znovu tě vidět, po tak dlouhé době. Ale bylo to silnější než já. Teď lituji, že jsem tam chodila, že jsme se setkali. Ale vím, že kdybych tam nešla, litovala bych mnohem víc.
Proč jen jsi tak neprůhledný? Kdyby ses na mě tak krásně neusmál, šla bych domů. Ale stačil jediný pohled do tvých očí a ten tvůj úsměv a já byla ztracená. Jenže znamenal vůbec něco? Nevím. Já nevím… ale hrozně bych to chtěla vědět. Co mám dělat? Napsat ti? To už tu jednou bylo, tenkrát… sice jsi mi párkrát odepsal, ale pak to vyšumělo… nebo spíš jsi už neodepsal a já se nechtěla vnucovat… Nevím, proč jsi tenkrát přestal psát… třeba to nemělo žádný hlubší důvod… třeba jsi prostě jen neměl čas… ale třeba ti na mně nezáleželo… Jak to mám vědět, když mlčíš?
Přemýšlím dál, jestli ti napsat. Nemám co ztratit, nejspíš. Buď můžu získat a nebo zažiji jen další zklamání… ale na to jsem přece zvyklá… Tak proč váhám…? Snad ze strachu… Možná mám strach z odmítnutí… strach z toho, že neodepíšeš… strach z dalšího zklamání… co když bych ho už neunesla…?
Co znamenaly ty tvé úsměvy? Nechci slyšet, že nic, ale nemůžu věřit, že něco ano. Nedokážu věřit, že bys o mě mohl stát, i když bych si to moc přála… Na to mám spoustu negativních zkušeností…
Vlastně tě skoro neznám. Tak proč na tebe musím pořád myslet? Ovládáš mou mysl, aniž bys o tom věděl. Co mám dělat…? Co jen mám dělat?
„Proč láska bolí?“ ptám se. Ale ty mlčíš dál. Tak řekni už něco! TAK UŽ SAKRA MLUV!

přidáno 30.10.2007 - 22:28
"Buď doufat, že ano, nebo vědět, že ne..." To je hezky napsaný. Jenže to je právě otázka... myslím, že ne, ale chci... je to složitý...
přidáno 30.10.2007 - 19:52
Buď doufat, že ano, nebo vědět, že ne... Naděje se najde vždycky, ve všem a člověk pak už jenom doufá, když se nic neděje a to bolí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tak už sakra mluv! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dvojí pohled
Předchozí dílo autora : Memories (část II.)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku