|
Jedna starší, se kterou se ale stále ztotožňuju...
 28.09.2007 10 2294(32) 0 |
Chtěla bych být jako vy
nadčasově souměrná
obdivovaně krásná
a přesto tak
klidná
čistá
.
.
nevinná
Něco máme přece jen
společné:
I já někdy
způsobuju
alergie
.
.
protože
se nedokážu odpoutat
od svých
větví a
listů
Narozdíl od vás však
už
podruhé
nevykvetu...
nadčasově souměrná
obdivovaně krásná
a přesto tak
klidná
čistá
.
.
nevinná
Něco máme přece jen
společné:
I já někdy
způsobuju
alergie
.
.
protože
se nedokážu odpoutat
od svých
větví a
listů
Narozdíl od vás však
už
podruhé
nevykvetu...
03.02.2009 - 18:21Narozdíl od vás však
už
podruhé
nevykvetu...
treba nevykvetes...ale treba ani nezvadnes:)
už
podruhé
nevykvetu...
treba nevykvetes...ale treba ani nezvadnes:)
06.05.2008 - 10:09uživatel smazán
green peace =)
27.10.2007 - 23:21znovu uz asi fakt nevykvetes..to uz ais nikdo:D..ale verim tomu, ze pokvetes este hooodne hodne dlouho,..nechach se prijemne opylovat..a proste, si to budes poradne uzivat az do konce!!:-P
29.09.2007 - 17:04Hanička
Vždycky vykveteš znovu...:)
28.09.2007 - 20:15Hezké, jen s koncem nesouhlasím. Každé jaro kvetoucí mi připadá krásnější a krásnější.
28.09.2007 - 20:13Take si myslim ze stale kvetes, myslim si ze kazde obdobi zivota... ma jiny kvet ale jsou stejne krasne...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
