|
Včera jsem sem vložil velice podobný text pod stejným názvem, který byl básní. Po poledni se mi přestal líbit a přepsal jsem ho, tak ho tu s omluvou dávám znovu.
|
Dřevo, jenž svými suky mluví a letokruhy píše.
Mosaz nebo měď, vrstva letitého prachu, do něj korále či perly vsazené, očazené třešňovým kouřem.
A k nim patří klíček, na lněném provázku, ze železa tepaný, se spoustou ostrých zubů.
___Střepy sněhových vloček, hebké a bílé, stovky udivených oček, krky saní v pevné ___vazbě a pošmourná křídla havranů. Ba i kytice noční, snítky rozhovorů starých ___koutů, úsměvy terakoty a stránky mezi stránkami.
Kdysi jsem je sbíral, kradl z malých klícek, a zamykal do truhly bez víka.
Rytíř smutné postavy, nekonečná noc (Ach jaký to kýč!) a přetržená šňůrka v dlani.
___Jediní mí společníci, ve světě vně skříňky na sny.
Mosaz nebo měď, vrstva letitého prachu, do něj korále či perly vsazené, očazené třešňovým kouřem.
A k nim patří klíček, na lněném provázku, ze železa tepaný, se spoustou ostrých zubů.
___Střepy sněhových vloček, hebké a bílé, stovky udivených oček, krky saní v pevné ___vazbě a pošmourná křídla havranů. Ba i kytice noční, snítky rozhovorů starých ___koutů, úsměvy terakoty a stránky mezi stránkami.
Kdysi jsem je sbíral, kradl z malých klícek, a zamykal do truhly bez víka.
Rytíř smutné postavy, nekonečná noc (Ach jaký to kýč!) a přetržená šňůrka v dlani.
___Jediní mí společníci, ve světě vně skříňky na sny.
25.11.2007 13:34
uživatel smazán
Hezky vyjádřeno..
28.10.2007 10:35
nehledaná
smutně hezký svět...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.