DOTEK MINULOSTI

Není to jen dotek.
Je to přiznání beze slov,
když se rozpouštíš mi pod rukama.

Dáváš mi místa,
která nepatří každému,
a já je beru s opatrností,
protože vím,
že se nedotýkám jen těla,
ale i duše.

Vidím tu krásu i nejistotu,
a v každém doteku ti připomínám,
že v mých očích nemáš chybu.

Tvůj dech se tříští o stěny,
z dálky slyším to, co nemusíš ani říkat.

Přitahuji si tě blíž,
znám tvé touhy,
vím přesně co mám dělat.

Tvé prsty v mých vlasech,
napětí v zádech,
okamžik, kdy víš,
že už nemůžeš couvnout.

-jednou-

-dvakrát-

-třikrát-

Kolikrát se mi ještě roztečeš?