Melanchola

Melanchola

Listí padá, jak těla barevných mrtvých motýlů,
šustí mi v hlavě vzpomínky na léto s tebou
Podzim dal naší lásce zákeřnou ránu do týlu,
hřál jsem tě dlaněmi, a dnes už jen zebou

Zmizel mi z uší tvůj teplý, nakažlivý smích,
místo něj mám dnes v očích přesolené slzy.
Tvá láska se proměnila v bílý, studený sníh,
já netušil, že to přijde tak náhle a brzy

Zůstalo mi mezi prsty pár tvých voňavých vlasů,
chci je tam nechat, už nikdy si nemýt ruce
Tou vůní se krmit až do konce prázdných časů
I když jsi odešla, stále mě hřeješ u srdce