|
Je to konec? Ano.
Ale bylo to velmi krásné.
A v té kráse zůstává všechno,
co bolelo – i to, co stálo za to žít.
 09.11.2025 7 176(11) 0 |
Melanchola
Listí padá, jak těla barevných mrtvých motýlů,
šustí mi v hlavě vzpomínky na léto s tebou
Podzim dal naší lásce zákeřnou ránu do týlu,
hřál jsem tě dlaněmi, a dnes už jen zebou
Zmizel mi z uší tvůj teplý, nakažlivý smích,
místo něj mám dnes v očích přesolené slzy.
Tvá láska se proměnila v bílý, studený sníh,
já netušil, že to přijde tak náhle a brzy
Zůstalo mi mezi prsty pár tvých voňavých vlasů,
chci je tam nechat, už nikdy si nemýt ruce
Tou vůní se krmit až do konce prázdných časů
I když jsi odešla, stále mě hřeješ u srdce
Listí padá, jak těla barevných mrtvých motýlů,
šustí mi v hlavě vzpomínky na léto s tebou
Podzim dal naší lásce zákeřnou ránu do týlu,
hřál jsem tě dlaněmi, a dnes už jen zebou
Zmizel mi z uší tvůj teplý, nakažlivý smích,
místo něj mám dnes v očích přesolené slzy.
Tvá láska se proměnila v bílý, studený sníh,
já netušil, že to přijde tak náhle a brzy
Zůstalo mi mezi prsty pár tvých voňavých vlasů,
chci je tam nechat, už nikdy si nemýt ruce
Tou vůní se krmit až do konce prázdných časů
I když jsi odešla, stále mě hřeješ u srdce
09.11.2025 - 15:47Já měla pocit, že ti umřela ... Ale ten závěr mi to narušil a teď je moje hlava plná otazníků a svíjí se tam jako hadi ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Melanchola : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Má mě ráda - nemá mě ráda
Předchozí dílo autora : Rozespalá - podzimní
