Satyr v priapismu

Satyr v svém pohledu jeřabiny vláčel
Do krajin rozvátých zámořským sněním
V bělmu chryzantém trýznivých tam smáčel
Roucho svírané tím vzrušením němým

Tupým a vrávoravým tónem vrzavé lyry
Kolíbaly se čmouhy v lakotném sklivci
Jak rudé chmýří medúz pohlceny byly
Trámečky luceren doutnajících v živci

Tremor bolesti na hruď pohlížel ze stínů
Vijan nachový bujil se ve vánku třešní
Kůrovec hlodavý s kusadly ze splínů
V posledním lamentování bolestí běsní

Satyr ocit se v podvečer v husině šeříku
Satyr kdys ornament nymfských orgií
Satyr teď v hrdelní jámě smrti má dýku
Satyr teď udušen vlastní svou bestií