přidáno 02.07.2025
hodnoceno 1
čteno 14(3)
posláno 0
Mám prázdne srdce,mám prázdnu hlavu a veru aj dušu prázdnu mám.
Strácam sa vo tme,počujem ticho,v zrkadle sám seba nepoznám.

Nehľadám nádej, nečakám ľútosť a nechcem vidieť slnka jas.
Nocou sa túlať, zažiť jej krutosť v
bolestiach zrodiť sa ešte raz.

Pekelným ohňom si očistiť telo a
vdýchnutím síry sa na štart postaviť.
Z temnoty na zem preniknúť smelo
a hlavou bránu rozraziť.

No všetko je čierne a žiadna zmena,doba temná je okolo.
Nebudem vzývať žiadné božie mená a len sa tváriť akoby inej šance nebolo.

Nečakám obdiv a ani spásu,nechcem mať pomník s vencami.
Stači že sám nájdem vnútornú krásu a
pohladím vesmír s hviezdami.
přidáno 02.07.2025 - 14:00
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Znovuzrodenie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Láska nesmrteľná

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming