 06.06.2025 11 94(15) 0 |
Motýlek ve sbírce
zcela ojedinělý vzácný exponát
Roky pyšnící se ve vitríně
opěvovaný
hýčkaný
oprašovaný
Dnes pohozený v šuplíku
sotva se tam vešel
Tam vám bylo motýlů
Páni!
To si mi o sobě neříkával
že jsi sběratel
A já jsem tomu uvěřila
zcela ojedinělý vzácný exponát
Roky pyšnící se ve vitríně
opěvovaný
hýčkaný
oprašovaný
Dnes pohozený v šuplíku
sotva se tam vešel
Tam vám bylo motýlů
Páni!
To si mi o sobě neříkával
že jsi sběratel
A já jsem tomu uvěřila
09.06.2025 - 09:14Orionka: hm, dumáš nad tím asi jinak :-) jasný že uvěřila tomu nevyřčenému co ani netušila, to mi právě přišlo originální, ten závěr, asi tak, děkuji
08.06.2025 - 18:31Nápaditě vyjádřeno. Zasekla jsem se jen v závěru: jak mohla uvěřit něčemu, co o sobě neříkal? Ale možná o tom jenom moc dumám. (Chápu, že se tím myslí celkové sdělení, jak pode mnou píše kmotrov, ale z logiky češtiny se "tomu" vztahuje k předchozí větě.)
08.06.2025 - 12:46Nedořečenost. umění napsat to tak, aby význam nebyl v textu, ale dozrál ve čtenáři.
A já tomu uvěřila
...že jsem jedinečná.
Pecka!
A já tomu uvěřila
...že jsem jedinečná.
Pecka!
06.06.2025 - 14:14Jo do melounu a do lidi se nevydí..
Meloun se dá nakrojit.
Do myšlenek se nahlédnou nedá.
Meloun se dá nakrojit.
Do myšlenek se nahlédnou nedá.
06.06.2025 - 12:04Moc hezky vyjádřeno... Ten pocit překvapení až šoku, kdy jsou věci úplně jinak, než člověk uvěřil. Může být těžké se s tím vyrovnat a pomalinku začít znovu věřit sama sobě a vlastnímu úsudku. Dát to celé do slov je myslím dobrý první krok.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sběratel : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Domov
Předchozí dílo autora : Přišpendlená
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mirca [16], Alex Helly [13], elisza [11], Sagiesis [9], raznaja [9], Snílek [9], grajer_ [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
