![]() ![]() ![]() ![]() |
Bol som iný
Ty to vieš
Mal som ťa rád
Ty mňa nie
Nezaslúžil som si toľko zlosti
A toľkých osamelých večerov
Nikto z nás nieje dokonalý
Ani sám pán boh nie
Šla si s dobou
A ja nie
Ty nevieš čo je krásna minulosť
A ja áno
Prečo sme tak odlišný
Ako balvany na dne veľkého mora
Prečo si musela byť taká krutá
Akoby som nezažil už dosť bolesti
Ty to vieš
Mal som ťa rád
Ty mňa nie
Nezaslúžil som si toľko zlosti
A toľkých osamelých večerov
Nikto z nás nieje dokonalý
Ani sám pán boh nie
Šla si s dobou
A ja nie
Ty nevieš čo je krásna minulosť
A ja áno
Prečo sme tak odlišný
Ako balvany na dne veľkého mora
Prečo si musela byť taká krutá
Akoby som nezažil už dosť bolesti

Hm, to lpění je asi nejvíc to co bolí, ale chápu to moc dobře, bolí když milujeme,hezká báseň

Foukám ...
... možná abys změnil úhel perspektívy,
nejvíc kruté nebývá,
co bylo a už není
nejvíc kruté bývá lpění ...
na tom, co bylo a není
nebo taky na tom, jaké to mělo být ...
... možná abys změnil úhel perspektívy,
nejvíc kruté nebývá,
co bylo a už není
nejvíc kruté bývá lpění ...
na tom, co bylo a není
nebo taky na tom, jaké to mělo být ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Samé sklamanie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nová báseň o nej
Předchozí dílo autora : Láska nežných múz
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)