Dívka narozená v máji

Ptáš se jak dlouho
to nikdo neví
tvé kroky
mé následují

Duše se spojí
v obilném poli
jak omítka
z terakoty
klasy
se drolí
pod nohami

Tvé vlasy
kolem mě krouží
v životě neměl jsem
tolika prstýnků
uprostřed lijáků
věřím spíš v bouři
a ty
jaro ti právě rozkvetlo v srdci

Shlížím dolů
a na jakou vyhlídku
propast co ochotně
všechno spolyká
cítím, že s tebou
udělám výjimku,
tvá ruka mé se dotýká

Ochotně jako kotě
co nechá se
pohladit
hřeje se a přede
otevřel jsem ti srdce
a zamiloval se do tebe

A u nohou nám leží svět
a já...
každé ráno chci se s tebou ...
probouzet a pobízet tě, popouzet.

Ptáš se jak dlouho?
Odpovíš mi přesně
na mou otázku

Už prý dochází čas

A tobě, mě nebo nám?
Úzkostlivě se ptám

Mně

Po kradmu se k mé dívce
narozené v máji
nemoc přikradla
a bílými kostnatými prsty
si ji přitáhla

A co teď?
Už má ji
A nepustí

Den za dnem souží ji
je jak stín
ale úsměv tvůj
je tou duhou po dešti
co i když mám vztek
mě konejší

Naše navěky
se proměnilo
v hrstku dní
dokud mi
má májová dívka
neřekla sbohem
poslední