|
věnováno
|
V rozpažených očích
sahala mu do klokočí
bolest se komíhá na hrazdě skutečnosti
---
někdy keři odstřihávala větve s perokresbou ptáků
dovnitř i ven
šeptala mu
věříš? ještě mi věříš?
---
sek ji za ret
urval krví
rouhala se
on se kurvil
---
až přijdeš a budeš bosá jako únik hnaný větrem
bosá jak boty bez kotníků na verpánku
bosá pod kuličkou hovnivála se vší tou všivou touhou co je nám malá
vyklíčím pro tebe prsty se skořicí
budou houpat les s práchnivějícím tělem
les s ukousnutou něhou šelem
tmu s obličejem
---
---¨
---
sahala mu do klokočí
bolest se komíhá na hrazdě skutečnosti
---
někdy keři odstřihávala větve s perokresbou ptáků
dovnitř i ven
šeptala mu
věříš? ještě mi věříš?
---
sek ji za ret
urval krví
rouhala se
on se kurvil
---
až přijdeš a budeš bosá jako únik hnaný větrem
bosá jak boty bez kotníků na verpánku
bosá pod kuličkou hovnivála se vší tou všivou touhou co je nám malá
vyklíčím pro tebe prsty se skořicí
budou houpat les s práchnivějícím tělem
les s ukousnutou něhou šelem
tmu s obličejem
---
---¨
---