25.02.2025
8
373 (12)
0
Jak přemoci
naučenou bezmoc
když dělala jsem vše a nezmohla jsem nic

stěží se pak dá uvěřit
možnostem bez hranic

jako holýma rukama
utkat měkké plátno
z pavoučích vláken
a potom do nich vmíchat dým
s důvěrou že při tom
žádné z nich nezkřivím

do této hmoty zasněné
pak vmíchat pevnost kamene

hledat správný poměr
tvárnosti a tvrdosti

rozmrazit paralýzu
co tiše plíží se
z povrchu kůže
hluboko do kostí

nasměrovat nádech
ať se do plic vejde

(vědět že každý pocit
jednou přejde)

vysoko nad stromy
kus mě se odlomí
když balancuji
na neviditelné hraně

(bezedná rezignace na jedné
a planá naděje
na druhé straně)

zbývá jen
přijmout co nezměním
a čekat
co se stane
 05.03.2025 13:03
Yana: Děkuji Yani! Potěšila jsi mě.
 05.03.2025 13:01
Hanulka: Děkuji za podporu, vždy to trochu dodá člověku naději.
 02.03.2025 08:59
K tomu závěru jsi mě hezky poeticky dovedla a vlákno básně nešetří neotřelými obraty. Ano pochopit a přijmout je i pro mě základ, akorát tě můžu uklidnit :-) že dodnes občas bojuji, prý když opravdu chceme a něco pro to děláme tak to vyjde! Mimochodem taky tě tu ráda vidím, čtu a vnímám tvoje nitro.
 27.02.2025 18:33
 Hanulka
Leslie : někdy je těžké čelit pocitu bezmoci a hledat cestu, jak se znovu postavit na nohy. Souzním s tebou, mám podobné za sebou. Věřím, že najdeš sílu a odvahu pokračovat ve své cestě. Moc ti držím palce, pěstě.
 27.02.2025 18:22
Přesně tak.
 27.02.2025 14:20
LadyLoba: Miňko: Díky…
 25.02.2025 22:50
Taky mě zaujala ..
 25.02.2025 14:49
Zaujala..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.