 02.10.2024 6 462(17) 0 |
Jsem sama.
Jsem sama ve světě mužů a žen kráčejících proti sobě.
Jsem zaseknutá.
Jsem zaseknutá na místě a nevidím pokrok.
Jsem ztracená.
Jsem ztracená ve svých vlastních myšlenkách.
Jsem sama.
Nevím, koho požádat o pomoc,
Když se mi zas a opět hroutí svět.
Jsem tak otravná.
Pořád mi něco je.
Jsem sama.
Lidé mi říkají hrozné věci.
A myslí si o mě hrozné věci.
Alespoň to mi můj mozek namlouvá.
Jsem žena ve světě mužů a žen kráčejících proti sobě.
Jsem sama ve světě mužů a žen kráčejících proti sobě.
Jsem zaseknutá.
Jsem zaseknutá na místě a nevidím pokrok.
Jsem ztracená.
Jsem ztracená ve svých vlastních myšlenkách.
Jsem sama.
Nevím, koho požádat o pomoc,
Když se mi zas a opět hroutí svět.
Jsem tak otravná.
Pořád mi něco je.
Jsem sama.
Lidé mi říkají hrozné věci.
A myslí si o mě hrozné věci.
Alespoň to mi můj mozek namlouvá.
Jsem žena ve světě mužů a žen kráčejících proti sobě.
11.11.2024 - 13:28Ta mě opravdu zaujala. Popřemýšlel jsem si. Velmi sugestivně popsanej pocit. Jsem zvědavej na další.
03.10.2024 - 09:44gajda
Pěkné a upřímné. Samota je stav mysli a nejzajímavější typ samoty je ten uprostřed lidí. Jo a líbí se mi to uspořádání, taková napůl pravidelná struktura, napůl anglický park, ta pochybnost o vlastním místě mezi lidmi je cítit i z uspořádání slok, to básničce dodává na reálnosti.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [18], dengu [5], Vanessa J. [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
