přidáno 07.08.2024
hodnoceno 3
čteno 388(8)
posláno 0
U vedlejšího stolu sedí strašně tlustej kluk.
Je mu tak deset.
Má svitivej rybářskej klobouček
a pořád něco mele.
Překvapivě dobře artikuluje a mluví košatě
jako profesor v nějaké přiblblé televizní šou.

Objednává si Royal colu a malinovku
a pečenýho pstruha a ještě půlku jídelního lístku.
Myslím, že praskne.
Hraje si s mobilem
a odborně a hlavně nahlas komentuje svoje počínání
na celou zahrádku.

Jeho máti je ještě tlustší.
Sedí tam v pruhovaných šatech,
které jsou k jejímu tělu až nemilosrdně upřímné
a pořád nahlas vydechuje.
Asi za to může těch osm schodů,
který sem vedou od silnice.

Jeho tata nemá naopak víc než čtyřicet kilo,
a to ani se škaredým masivním kovovým řetězem na krku.
Pije už třetí rum
za posledních dvacet minut.
Na tričku ma logo kapely Ortel.

Vypadají moc šťastně.

Asi že svítí slunce.
přidáno 24.01.2025 - 14:08
Kterýho básníka myslíš Hledači ?
Dík Homére. Výjev je z jedné nejmenované restaurace na kraji CHKO Žďárské Vrchy.
přidáno 23.01.2025 - 21:11
Tuhle jsem nečetl, objevil jsem ji díky hledačovo komentáři. Tak tohle je pro mě jednička s hvězdičkou třikrát podtrženou. Je to dle mého gusta! Miluju přechytralý tlustý chlapečky, paní v pruhovaných šatech, týpky vyschlé z rumu a hlavně kapelu Ortel!
přidáno 23.01.2025 - 13:22
Je tady znát autorova inspirace jedním nejmenovaným narcistickým básníkem, skvěle zachycený okamžik díky detailně popsaným postřehům, to vše završené upřímným doznáním vlastní závisti z obyčejné radosti z bytí..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spokojená rodinka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V záři reflektorů
Předchozí dílo autora : Pětka v kapse

» narozeniny
Allone [11], drohacek [9], Rosa [6], Thakokii [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming