|
Nepovedená báseň o nepovedené lásce
|
Vem si ze mne trochu více
Játra, oči, mozek, plíce
Utrhni si ze mne kus
Neboj, jen si to sama zkus
Já se tak moc snažila
Jenom abych zažila
Kudlu do zad, šíp do paty
Já to ale přežila
Co ty?
Dala jsem ti vše co mohu
Vzala sis mou paži, nohu
Celé tělo mne teď zebe
Nakonec nejsem tvá hébé
Játra, oči, mozek, plíce
Utrhni si ze mne kus
Neboj, jen si to sama zkus
Já se tak moc snažila
Jenom abych zažila
Kudlu do zad, šíp do paty
Já to ale přežila
Co ty?
Dala jsem ti vše co mohu
Vzala sis mou paži, nohu
Celé tělo mne teď zebe
Nakonec nejsem tvá hébé
27.03.2025 08:50
Jarda468: ty poslední řádky jsou takové výkřiky do tmy… něco jako nějaké volání o pomoc
27.03.2025 07:46
Krásná, hezky do sebe splývá, ale každý poslední řádek sloky jako by mi tam vadil v tom rytmu... pokud to tedy nemá být záměr
18.06.2024 22:00
denisa
tak za prve, neřekla bych že je to nepovedená báseň, spíš naopak, jistý potenciál v tom je cítit. No na zdejší poměry jsi celkem dobrá, pokud je ti sladkejch šestnáct opravdu, pak máš slušně našlápnuto, rada? nezůstaň jen u jednoho tématu, experimentuj a pozoruj cvrkot kolem sebe a nikdy se nenech manipulovat, už tento můj koment je manipulace :D tak jo, zajímavej text od šestnáctky to je .) komentuji málo vesměs tu není moc ani co, vše na stejný brdo, chce to svěží novej vítr do plachet
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.