xxx
11.04.2024 5 53(11) 0 |
...
dobré ráno Deniso
jak jsi se vyspala
ticho...
venku slyším sekačku na trávu
hádku sousedů
motorovou pilu
popeláře
a zpěv ptáků to dolaďuje
přesto mám v sobě ticho
je mi to krásně vše jedno
nemusím makat na někoho
nemám nad sebou žádného
kdo by mi říkal že ....je pracovní doba a vy si sedíte?
"no a co?" bych asi řekla
často děláme celej život práci co nás zabíjí
pomalu z nás ukrajuje, minutu po minutě
sere nás šéf, pak lidi kolem
já byla tak nějak vždy ten bohém
ale prošla tím šrotovacím kolem
nesnášela jsem autority a blbce
( nevyjímaje někdy sebe)
zdravá sebereflekce osvobozuje
já chtěla jinou cestu i svět
co bylo v moci to udělat
to dělám a i z jiné úrovně
nejsem už takovej pesimista
(TAM BYCH DOŠLA K TOMU, ŽE NEJLEPŠÍ JE LEHNOUT SI UŽ DO RAKVE)
nedávám už tolik místa strachům
)pachům entit
nehledám jak co funguje
co mám pochopit přijde samo
někdy není naším úkolem vše chápat
nechávám systém mimo sebe
vím že existuje a stále nějak bude
jen já nepůjdu s ním do konfliktu
stanu se jednou neviditelnou i pro něj
pak je to o tom co si dovolím
vždy máme mnoho způsobů to tvořit
jsme sakra ti tvoři ne?
jsme tady proto aby nás někdo ovládal?
odpovězte si sami ...
vím že venku je hluk
ale taky vše kvete a má barvy
a ve mě je ticho
z něj mohu tvořím svůj svět
výměna energie
....napsala jsem z tohoto blázince dopis
jsem ten nejšťastnější blázen tady
protože si to můžu jen tak dovolit
lapiduchům nic nevysvětluji
mají program a jedou jak mašiny
tududum dum tududummmmm
rozjetej vlak zní v uších
ta píseň pražců jen souzní s okolím
je na mě jak ten zvuk uchopím
...
dobré ráno Deniso
jak jsi se vyspala
ticho...
venku slyším sekačku na trávu
hádku sousedů
motorovou pilu
popeláře
a zpěv ptáků to dolaďuje
přesto mám v sobě ticho
je mi to krásně vše jedno
nemusím makat na někoho
nemám nad sebou žádného
kdo by mi říkal že ....je pracovní doba a vy si sedíte?
"no a co?" bych asi řekla
často děláme celej život práci co nás zabíjí
pomalu z nás ukrajuje, minutu po minutě
sere nás šéf, pak lidi kolem
já byla tak nějak vždy ten bohém
ale prošla tím šrotovacím kolem
nesnášela jsem autority a blbce
( nevyjímaje někdy sebe)
zdravá sebereflekce osvobozuje
já chtěla jinou cestu i svět
co bylo v moci to udělat
to dělám a i z jiné úrovně
nejsem už takovej pesimista
(TAM BYCH DOŠLA K TOMU, ŽE NEJLEPŠÍ JE LEHNOUT SI UŽ DO RAKVE)
nedávám už tolik místa strachům
)pachům entit
nehledám jak co funguje
co mám pochopit přijde samo
někdy není naším úkolem vše chápat
nechávám systém mimo sebe
vím že existuje a stále nějak bude
jen já nepůjdu s ním do konfliktu
stanu se jednou neviditelnou i pro něj
pak je to o tom co si dovolím
vždy máme mnoho způsobů to tvořit
jsme sakra ti tvoři ne?
jsme tady proto aby nás někdo ovládal?
odpovězte si sami ...
vím že venku je hluk
ale taky vše kvete a má barvy
a ve mě je ticho
z něj mohu tvořím svůj svět
výměna energie
....napsala jsem z tohoto blázince dopis
jsem ten nejšťastnější blázen tady
protože si to můžu jen tak dovolit
lapiduchům nic nevysvětluji
mají program a jedou jak mašiny
tududum dum tududummmmm
rozjetej vlak zní v uších
ta píseň pražců jen souzní s okolím
je na mě jak ten zvuk uchopím
...
11.04.2024 - 21:44
Zájmová činnost a občas škubnout kormidlem. Ostatní tomu říkají práce nebo tak nějak......
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vím že tam venku je hluk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : co nebo koho krmíme?
Předchozí dílo autora : podivný rozhovor
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o gajda :Metaforický druhý příchod spasitele v komorních podmínkách literárního serveru a s nadhledem triviálnosti našeho lokálního počínání. Byls mi prvním literárním vzorem na který jsem si mohl sáhnout a prohodit s ním pár slov. A když jsme se bavili na srazu v pokoji, měl jsem na minutu pocit, že jsi bůh a děláš si ze mě srandu vydáváním se za básníka na literárním serveru.