Všichni to věděli

Musí to bolet. Bolest nám říká, co je opravdu důležité. Rodit jenom tak, jako když si uplivne, jak by to na světě vypadalo? Už takhle je dost přelidněno:)
Pěkná báseň, i když možná zbytečně smutná.

Mlčeti Zlato: To je zajímavá otázka, a už tím, jak je položená, toho hodně vystihuje. Díky.

zaseja: Hanulka: Sasanka: Dandy: Děkuji za reakce, těší mě, že se líbilo.

denisa: Díky za názor, který se ovšem trochu minul s podstatou básně. :)

Nicméně k tomu, co píšeš - bez lásky se nový život může narodit, bohužel. Bez bolesti málokdy.

gajda: Tak tyhle tvé komentáře mi chyběly :))) A nemyslím to ironicky, já se u toho zcela upřímně zasmála, obdivovala tvou představivost a odlehčila tak trochu tu tíhu. Myslím, že jsi to s tím názvem vystihnul. Mně všeobecně názvy většinou nejdou a tenhle byl tak rychle připlácnut k básni, že se nedivím. Ale já trochu záměrně někdy ráda s názvy provokuju a mystifikuju, to zas jo. Ale ten tvůj by asi opravdu byl výstižnější.

řekla bych že nový život se rodí právě z lásky ale né takové kterou tvoří ego a užvaněná mysl, ty jsi tvůrce všeho uvnitř navenek ,) podívej na přírodu tam to najdeš na každým kroku jde jen o to co si představujem pod pojmem láska a každý to vidí jinak ale jde nakonec o jednoduchou věc kterou si sami děláme složitou tím jaké sračky máme v hlavě a co jsme přijali za realitu .)

láska není bolest ale opak z prázdného života ten tvoří pocit osamělosti a bolesti tím i nemoci

Nový život se rodí z něžností...bolest měly nést původně muži, ale poněvadž často nečekaně začal naříkat soused místo tatínka. Ženy vzaly bolest na sebe, aby nic neprasklo.

máš příjemný hlas

Představil jsem si scénu - něco mezi hororem a pohádkou - jak kdesi v zatmělém údolním palouku, kde už slunce nesvítí, protože zapadlo za kopec, pobíhají okřídlené víly sem a tam, protože jedna z nich právě rodí jakéhosi napůl-tvora zrozeného z přebytku lyrických básní šeptaných příliš nahlas na to, aby to jedna víla snesla. Křik a bolest, víla napůl mrtvá, ostatní vyděšené družky víly mají zážitek na celý zbytek své nesmrtelnosti - už nikdy nebudou riskovat podobnou zkušenost. A nově vzniklé stvoření se teprve dere do temnot tohoto krutého světa. Zrodí se nová víla nebo obluda? Nikdo zatím neví. Neexistuje precedens, který by to apriori deklaroval v nějaké příručce, nebo zkušenost, kterou by si oduševnělé víly mezi sebou mohly po generace předávat. A přece ty víly v lese nejsou samy, sleduje je fauna všeho druhu, která má v tomto ohledu jasno: Všichni to věděli jen ona ne. Já bych tuhle větu dal jako název celé básně. Vystihuje to líp než zrození. Zrození je docela jiný příběh, mnohem veselejší a jarní. To co jsi popsala v básni je spíš jakýsi nechtěný omyl.

Někdy se jizva nezacelí a nový život nepřjde a starý už není. Kým jsme v takovém čase?

Leslie : velmi dojemná. Děkuji.

Líbí se mi, ale první mě napadlo, že je Baby zbouchnutá :) Zajímavě lehký a pěkně úderný rytmus v tom přednesu. Známé emoce jsi mi připomněla, pustila jsem si to pětkrát a myslím, že ještě neodolám :D

Pěkné.

Život někdy hodně blolí.