 30.01.2024 9 123(11) 0 |
Jsi Mars a já Venuše,
jsi tužka, co už nepíše
a já básník bez kůže,
co vyhodit ji nemůže.
Jsem nahá jako David,
a přesto zahalená svými city,
víš, já nechci se Tě zbavit,
ale šeptaj mi to všichni, dokonce i sám ty...
jsi tužka, co už nepíše
a já básník bez kůže,
co vyhodit ji nemůže.
Jsem nahá jako David,
a přesto zahalená svými city,
víš, já nechci se Tě zbavit,
ale šeptaj mi to všichni, dokonce i sám ty...
30.01.2024 - 20:00Zajímavej text, ale jakoby dost násilně tlačený na rým za každou cenu, myšlenka dobrá, celkem se mi líbí obrat básník bez kůže, je to dobré přirovnání a otevírá to představivost. Rozhodně by báseň mohla být i víc konkrétnější.Také by bylo fajn pracovat více s rytmem a zvuky. Ale s tím máme dost problému skoro všichni co píšeme. Ale je dobré mít zpětnou vazbu. Taky bych se nebála experimentovat, překračovat hranice atd. co říct... přesto jsem ráda četla protože jsou tam místa co mě zaujala. Hezký den. A je to jen názor jednoho neumětela který se zastavil .)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tužka, co už nepíše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Muži ve znamení ryby
Předchozí dílo autora : Vzkaz, co žádná neviděla schránka
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [1]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
