přidáno 20.01.2024
hodnoceno 2
čteno 112(6)
posláno 0

Strachu, předsudků prost - si všímám mnohého.
Před spaním tě pohladím, lehnu si vedle;
Každý den zřím na tobě něco nového,
výjimečného...zachyceného v čase.

Ležíš tam jen tak, nahá, stvořená pro mě,
i když spíš, culíš se, políbím tě...a pak...
zhasnu vše a zůstanu na chvilku po tmě.
Není nic dalšího než my. Naše láska.
přidáno 21.01.2024 - 22:32
denisa: sladké? Ani ne, jen popis něčeho :) Copak, žárlíš? :) Mohlas to být Ty ;) mrk mrk ;)
přidáno 21.01.2024 - 21:16
hm...takové na mě dost sladké ale vždyť víš jsem tvrďák .) ale je fajn když se ona ze spaní usmívá, to bych chtěla umět, mé sny jsou apokalyptický nebo většinou před někým utíkám.Nic k úsměvu. Jednoznačně text je svěží a že by jsi snad už našel tu Pravou ? .)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Šafránový západ Slunce
Předchozí dílo autora : Filo zofie nábo ženství

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming