Dean Moriarty na cestě,
bylinnou alejí,
která jeho smysly popíná,
ve vjemech neřestí a cností,
v akustice zdí,
na schodech zlitých od vína.
Sir Francis Drake,
v moři okrového listí,
spadaného k hladině vody,
stojí po kotníky ponořen,
a na pergamen mysli,
obkresluje ten obraz slovy.
Moughli v mírné divočině,
v místě jemu nejbližším,
po Shere Khanovi ani vidu.
V pohybu gueréz,
a lvích očích,
seznal chvíle klidu.
V chladném večeru,
s perleťovým leskem,
viděl v čase, který ještě zbyde,
že ten muž v New York City,
neměl ani trochu pravdy,
že již nejsou krásní lidé.
bylinnou alejí,
která jeho smysly popíná,
ve vjemech neřestí a cností,
v akustice zdí,
na schodech zlitých od vína.
Sir Francis Drake,
v moři okrového listí,
spadaného k hladině vody,
stojí po kotníky ponořen,
a na pergamen mysli,
obkresluje ten obraz slovy.
Moughli v mírné divočině,
v místě jemu nejbližším,
po Shere Khanovi ani vidu.
V pohybu gueréz,
a lvích očích,
seznal chvíle klidu.
V chladném večeru,
s perleťovým leskem,
viděl v čase, který ještě zbyde,
že ten muž v New York City,
neměl ani trochu pravdy,
že již nejsou krásní lidé.
13.01.2024 08:55
Hanulka
Poezie anonymity : čtu ji znovu a znovu, protože mi utkvěla, ještě bych tolik krásy ráda uviděla......
19.12.2023 13:16
denisa
já jsem cestovatel tělem i duší. Díval jsi se někdy lvům do očí? je v nich sebejistota a jednota se vším, jen ne strach .) někdy se stačí podívat jednou z blízka ale to se moc lidem nepodaří ,) fajn se četlo
02.11.2023 07:20
Hanulka
Poezie anonymity : ta se mi líbí. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.