|
Někdy máte všechno a přece nejste spokojeni. A tehdy vás zarazí, když najednou vidíte padat hvězdu na noční obloze a vy nevíte, co si přát.
 21.09.2023 7 572(9) 0 |
Viděl jsem padat hvězdu
a nevěděl, co si přát.
Je to tak těžké?
Věděl by mol či myš,
co přát si spíš?
Ovšem, snad přeplněnou spíž,
led netoužil by tát
a pták neodmít by let.
Snadné.
Ale nejsem ani mol, ani led,
přát jsem si nic nedoved..
Hvězda zhasla a já zůstal sám.
"Vrátíš se? Slyšíš? Já se ptám!
Vrátíš se???"
Uletěla.
V tom rána jako z děla,
síry smrad a záře jas!
Strach pod kůži se vkrad,
já se třás...a země dole?
Ta se chvěla!
A ze mě nahoře?
Nevyšel ni hlas, ni skřek,
bez špetky síly na útěk,
stál jsem pokořen.
Náhle padám,
všude ledu chlad
a zvěře rej a děsů ráj.
Obří myši křik:
"Máš snad hlad??"
Pak molích křídel svist:
"Jíst ti daj?? Tak máš co jíst?!"
"Ano ano!" křičím, řvu!
Za uši si rvu...oči zakrývám.
HLE! Co povím vám.
Z nebe sletěl ledu král!
Nad mou hlavou pyšně stál
a ZLE!
Zle se dotázal!
"Spát kde máš a znáš mít rád?
Ano? To se máš!
Tak už víš, co si přát!"
"Co máš, CHRAŇ!
Vichře? DUJ!
Svou lidskou schráň!
Tak VICHŘE!
Blízké i život svůj
dobře opatruj
a CHYTŘE příště zvaž,
až hvězdu uzříš,
ať víš,
co přát si máš!"
V tom políval mě pot
a hned jak ostrý hrot,
probodl mě stud,
jak stál bych
bez kalhot..
jako nikdy doposud.
Kdybych dna už nedosáh,
nepřekročil hanby práh,
propad bych se hloub.. a víc!
Teď znám cenu létavic,
když toliko jsem zhloup,
s přáním nadosah.
Náhle ztrácím gravitaci
a všechny síly se mi vrací!
Nohy opouštějí zem...
Letím, stoupám výš!
Kolem míjím mola..myš
i s ledovým králem!
V tvářích ALE!
Škleb a děs a CHLAD!
"To aby ses zas nepropad!"
Křikl král.
"A věděl příště, co si přát!"
"Vím už...VÍM!"
A stoupám dál.
Přání jsem si k srdci vzal,
však, co si přeji...
nepovím.
a nevěděl, co si přát.
Je to tak těžké?
Věděl by mol či myš,
co přát si spíš?
Ovšem, snad přeplněnou spíž,
led netoužil by tát
a pták neodmít by let.
Snadné.
Ale nejsem ani mol, ani led,
přát jsem si nic nedoved..
Hvězda zhasla a já zůstal sám.
"Vrátíš se? Slyšíš? Já se ptám!
Vrátíš se???"
Uletěla.
V tom rána jako z děla,
síry smrad a záře jas!
Strach pod kůži se vkrad,
já se třás...a země dole?
Ta se chvěla!
A ze mě nahoře?
Nevyšel ni hlas, ni skřek,
bez špetky síly na útěk,
stál jsem pokořen.
Náhle padám,
všude ledu chlad
a zvěře rej a děsů ráj.
Obří myši křik:
"Máš snad hlad??"
Pak molích křídel svist:
"Jíst ti daj?? Tak máš co jíst?!"
"Ano ano!" křičím, řvu!
Za uši si rvu...oči zakrývám.
HLE! Co povím vám.
Z nebe sletěl ledu král!
Nad mou hlavou pyšně stál
a ZLE!
Zle se dotázal!
"Spát kde máš a znáš mít rád?
Ano? To se máš!
Tak už víš, co si přát!"
"Co máš, CHRAŇ!
Vichře? DUJ!
Svou lidskou schráň!
Tak VICHŘE!
Blízké i život svůj
dobře opatruj
a CHYTŘE příště zvaž,
až hvězdu uzříš,
ať víš,
co přát si máš!"
V tom políval mě pot
a hned jak ostrý hrot,
probodl mě stud,
jak stál bych
bez kalhot..
jako nikdy doposud.
Kdybych dna už nedosáh,
nepřekročil hanby práh,
propad bych se hloub.. a víc!
Teď znám cenu létavic,
když toliko jsem zhloup,
s přáním nadosah.
Náhle ztrácím gravitaci
a všechny síly se mi vrací!
Nohy opouštějí zem...
Letím, stoupám výš!
Kolem míjím mola..myš
i s ledovým králem!
V tvářích ALE!
Škleb a děs a CHLAD!
"To aby ses zas nepropad!"
Křikl král.
"A věděl příště, co si přát!"
"Vím už...VÍM!"
A stoupám dál.
Přání jsem si k srdci vzal,
však, co si přeji...
nepovím.
03.10.2023 - 23:44Tak mě to vtáhlo, viděla jsem scény a slyšela hlasy a mrazilo mi a v závěru i to prozření se mi moc líbí a vlastně i to slůvko nepovím
22.09.2023 - 16:53Ještě jsem to trochu zhmotnil..
https://youtu.be/jLMZxYTKuyI?feature=shared
https://youtu.be/jLMZxYTKuyI?feature=shared
22.09.2023 - 10:41Hanulka
smarstin : víš co se říkává ? "Když hvězda padá, teď můžeš si přát, všechno se splní. Jen zůstaň stát. Letí meteor oblohou, moje oči za ním do dálek nemohou". Máš to psané jako v pohádce. Líbí. Děkuji.
22.09.2023 - 10:24zaseja
s přáním je to ošidné...stará snad japonská či čínská kletba praví Kéž se ti splní všechna tvá přání...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hvězda přání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Potulný soudce
Předchozí dílo autora : Prázdnota
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
targumures [17], Martin Dvořák [16], Minela [16], Eshak [15], Kakuzu [14], Lahváč [12], Filip [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
