|
Někdy máte všechno a přece nejste spokojeni. A tehdy vás zarazí, když najednou vidíte padat hvězdu na noční obloze a vy nevíte, co si přát.
 21.09.2023 7 69(8) 0 |
Viděl jsem padat hvězdu
a nevěděl, co si přát.
Je to tak těžké?
Věděl by mol či myš,
co přát si spíš?
Ovšem, snad přeplněnou spíž,
led netoužil by tát
a pták neodmít by let.
Snadné.
Ale nejsem ani mol, ani led,
přát jsem si nic nedoved..
Hvězda zhasla a já zůstal sám.
"Vrátíš se? Slyšíš? Já se ptám!
Vrátíš se???"
Uletěla.
V tom rána jako z děla,
síry smrad a záře jas!
Strach pod kůži se vkrad,
já se třás...a země dole?
Ta se chvěla!
A ze mě nahoře?
Nevyšel ni hlas, ni skřek,
bez špetky síly na útěk,
stál jsem pokořen.
Náhle padám,
všude ledu chlad
a zvěře rej a děsů ráj.
Obří myši křik:
"Máš snad hlad??"
Pak molích křídel svist:
"Jíst ti daj?? Tak máš co jíst?!"
"Ano ano!" křičím, řvu!
Za uši si rvu...oči zakrývám.
HLE! Co povím vám.
Z nebe sletěl ledu král!
Nad mou hlavou pyšně stál
a ZLE!
Zle se dotázal!
"Spát kde máš a znáš mít rád?
Ano? To se máš!
Tak už víš, co si přát!"
"Co máš, CHRAŇ!
Vichře? DUJ!
Svou lidskou schráň!
Tak VICHŘE!
Blízké i život svůj
dobře opatruj
a CHYTŘE příště zvaž,
až hvězdu uzříš,
ať víš,
co přát si máš!"
V tom políval mě pot
a hned jak ostrý hrot,
probodl mě stud,
jak stál bych
bez kalhot..
jako nikdy doposud.
Kdybych dna už nedosáh,
nepřekročil hanby práh,
propad bych se hloub.. a víc!
Teď znám cenu létavic,
když toliko jsem zhloup,
s přáním nadosah.
Náhle ztrácím gravitaci
a všechny síly se mi vrací!
Nohy opouštějí zem...
Letím, stoupám výš!
Kolem míjím mola..myš
i s ledovým králem!
V tvářích ALE!
Škleb a děs a CHLAD!
"To aby ses zas nepropad!"
Křikl král.
"A věděl příště, co si přát!"
"Vím už...VÍM!"
A stoupám dál.
Přání jsem si k srdci vzal,
však, co si přeji...
nepovím.
a nevěděl, co si přát.
Je to tak těžké?
Věděl by mol či myš,
co přát si spíš?
Ovšem, snad přeplněnou spíž,
led netoužil by tát
a pták neodmít by let.
Snadné.
Ale nejsem ani mol, ani led,
přát jsem si nic nedoved..
Hvězda zhasla a já zůstal sám.
"Vrátíš se? Slyšíš? Já se ptám!
Vrátíš se???"
Uletěla.
V tom rána jako z děla,
síry smrad a záře jas!
Strach pod kůži se vkrad,
já se třás...a země dole?
Ta se chvěla!
A ze mě nahoře?
Nevyšel ni hlas, ni skřek,
bez špetky síly na útěk,
stál jsem pokořen.
Náhle padám,
všude ledu chlad
a zvěře rej a děsů ráj.
Obří myši křik:
"Máš snad hlad??"
Pak molích křídel svist:
"Jíst ti daj?? Tak máš co jíst?!"
"Ano ano!" křičím, řvu!
Za uši si rvu...oči zakrývám.
HLE! Co povím vám.
Z nebe sletěl ledu král!
Nad mou hlavou pyšně stál
a ZLE!
Zle se dotázal!
"Spát kde máš a znáš mít rád?
Ano? To se máš!
Tak už víš, co si přát!"
"Co máš, CHRAŇ!
Vichře? DUJ!
Svou lidskou schráň!
Tak VICHŘE!
Blízké i život svůj
dobře opatruj
a CHYTŘE příště zvaž,
až hvězdu uzříš,
ať víš,
co přát si máš!"
V tom políval mě pot
a hned jak ostrý hrot,
probodl mě stud,
jak stál bych
bez kalhot..
jako nikdy doposud.
Kdybych dna už nedosáh,
nepřekročil hanby práh,
propad bych se hloub.. a víc!
Teď znám cenu létavic,
když toliko jsem zhloup,
s přáním nadosah.
Náhle ztrácím gravitaci
a všechny síly se mi vrací!
Nohy opouštějí zem...
Letím, stoupám výš!
Kolem míjím mola..myš
i s ledovým králem!
V tvářích ALE!
Škleb a děs a CHLAD!
"To aby ses zas nepropad!"
Křikl král.
"A věděl příště, co si přát!"
"Vím už...VÍM!"
A stoupám dál.
Přání jsem si k srdci vzal,
však, co si přeji...
nepovím.
03.10.2023 - 23:44Tak mě to vtáhlo, viděla jsem scény a slyšela hlasy a mrazilo mi a v závěru i to prozření se mi moc líbí a vlastně i to slůvko nepovím
22.09.2023 - 16:53Ještě jsem to trochu zhmotnil..
https://youtu.be/jLMZxYTKuyI?feature=shared
https://youtu.be/jLMZxYTKuyI?feature=shared
22.09.2023 - 10:41smarstin : víš co se říkává ? "Když hvězda padá, teď můžeš si přát, všechno se splní. Jen zůstaň stát. Letí meteor oblohou, moje oči za ním do dálek nemohou". Máš to psané jako v pohádce. Líbí. Děkuji.
22.09.2023 - 10:24s přáním je to ošidné...stará snad japonská či čínská kletba praví Kéž se ti splní všechna tvá přání...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
