 27.07.2023 6 382(11) 0 |
kolik roků
tolik snů
v každém kroku
tisíc dnů
zkus to trochu
oddálit
než tě hochu
to tvý číslo
povalí
kolik času
asi máš
sám se hlasu
nezeptáš
toho co ti
spočítá
tři...dva...jedna
pak jen bedna
rozbitá
v mezích daných
možností
zkus se bránit
hlouposti
je to těžké
když je tvá
stará duše
jen tak suše
znuděná
tolik snů
v každém kroku
tisíc dnů
zkus to trochu
oddálit
než tě hochu
to tvý číslo
povalí
kolik času
asi máš
sám se hlasu
nezeptáš
toho co ti
spočítá
tři...dva...jedna
pak jen bedna
rozbitá
v mezích daných
možností
zkus se bránit
hlouposti
je to těžké
když je tvá
stará duše
jen tak suše
znuděná
27.07.2023 - 12:23Hanulka: v tom mám velkou výhodu...věřím, že mi ho ani nikdo nedal, ani nevezme...že si ho prostě řídím sám...jen to tady je někdy těžké pochopit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
blues o nudě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : blues o dešti
Předchozí dílo autora : odejít
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
