|
Říkanka jednoho milovníka. Jak mám psát rozumně, když Méďa s Hledačem tady tak blbnou :D Musí se číst rychle.
|
Zamotaný v myšlenkách
kouřová clona
bordel v milenkách
zas a znova
s terčem na zádech.
Na první nádech
hlava se točí
ležím v tobě
tak už se nečil
vše do sebe zapadá.
Lepší nálada
smích a milování
chvilková pohádka
stojí jen o ni
než zajde slunce.
kouřová clona
bordel v milenkách
zas a znova
s terčem na zádech.
Na první nádech
hlava se točí
ležím v tobě
tak už se nečil
vše do sebe zapadá.
Lepší nálada
smích a milování
chvilková pohádka
stojí jen o ni
než zajde slunce.
Poezie anonymity: V mezi dějství má zbýt aspoň přátelství a zábava, jinak to už není hra, ale utrpení. "Krčí rameny, došly smajlíky"
Někdy je chvilková pohádka to jediné, co funguje. V mezidějství to pak kolikrát drhne.
Milenky bykynách svůdna vička.
Překročit tenhle prah
ne slovni hřička.
Odlapit motýla v jeho letu
Spřádat jiz v mysly omamnou větu.
Nabýdnou židly.
něco na chuť.
Už vše baštiti
jak z dlaně labuť..
Slova se spřádají nova a nová
Jsou jak šperk na níti
docela snová.
A že i penízků není tak málo.
Tak vše se jak měla tak taky stalo.
Překročit tenhle prah
ne slovni hřička.
Odlapit motýla v jeho letu
Spřádat jiz v mysly omamnou větu.
Nabýdnou židly.
něco na chuť.
Už vše baštiti
jak z dlaně labuť..
Slova se spřádají nova a nová
Jsou jak šperk na níti
docela snová.
A že i penízků není tak málo.
Tak vše se jak měla tak taky stalo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zamotané puzzle : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Živá můra
Předchozí dílo autora : Poetická bublina
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mouinek [15], Onkel [15], Danula [12], Nemesis Moriko [12], Dominik hrušat [7]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

