Soumrak duše

Žaludek sevřený v ocelové pěsti,
srdce buší mi rychlostí kvapící,
v duši chybí mi pocit štěstí,
denně přivázán na planoucí hranici.

Sny hrůzostrašné, budím se do tmy,
s pláčem zoufalým, propocené triko,
nekonečné a dusivé dny,
nářkem bolesti protínám ticho.

Alkohol pomáhá tlumit ty hlasy,
které připomínají žalostný život.
Kam utekly vzpomínky krásy?
přemýšlím o ničem, o tom co mi zbylo.